Po důstojníkovi pražské policejní správy Janu Brajerovi, který minulý týden odešel na vlastní žádost do civilu, je Šejvl další osobou, kterou kamery odhalily "v akci".
Sám Šejvl svou účast nechce nijak komentovat a pouze opakuje: "Rozhodl jsem se, že se ke své minulosti už nebudu vracet." V tom, že nyní zastává funkci státního zástupce, nevidí Jaroslav Šejvl problém. "Prošel jsem náročnou renominací, tak proč bych nemohl být státním zástupcem?" Ministr spravedlnosti Otakar Motejl řekl, že kdyby mu Šejvl nabídl rezignaci, okamžitě by ji podepsal. "To, že je doktor Šejvl státním zástupcem, je právně v pořádku.
Eticky už ne. On se teď ve své funkci vystavuje tomu, že bude za svou minulost stále vydírán - a to není dobře. Bude na každém, kdo to o něm bude vědět, jak se zachová," řekl ministr.
Televizní záběry Šejvla jednoznačně usvědčují. Při jednom ze zásahů během takzvaného Palachova týdne z ledna 1989 domlouvá mladému muži, který na Václavské náměstí přišel se svou dcerkou. "Kdybyste byl sl ušnej otec, tak tady s tím dítětem nechodíte!" Jeho postava v civilním oblečení se pak v záznamu mihne ještě několikrát.
Archivní televizní záběry nejsou jediným důkazem o Šejvlově minulosti. On sám se k působení během Palachova týdne minimálně jednou přiznal a dokonce popsal svou pozici a úkoly, které při potlačování demonstrací měl.
Stalo se tak v březnu 1990 u hlavního líčení s Miroslavem Štěpánem, kde vypovídal jako svědek. "Tehdy jsem byl ve funkci zástupce velitele operativního útvaru a měl jsem pod sebou dvě operativní skupiny. Moje sídlo bylo před budovou Ústřední celní správy na Václavském náměstí a k dispozici jsem měl jedno služební vozidlo. Podřízeno mně bylo patnáct příslušníků v uniformě a další prostředky osob, které jsou uvedeny v plánu bezpečnostního opatření k lednovým událostem," vypověděl mimo jiné.
"Polistopadová" kariéra Jaroslava Šejvla vypadá zhruba takto: v květnu 1990 prošel coby náčelník Obvodní správy SNB prověrkami občanské komise. Ta původně vynesla rozhodnutí "schopen služby bez omezení", později však musel opustit funkci náčelníka a stát se řadovým policistou. To se také stalo, ale po několika týdnech byl Šejvl opět jmenován do funkce a stal se zástupcem náčelníka obvodní správy pro Prahu-východ. "Až po intervenci tehdejšího ministra vnitra Tomáše Sokola byl Šejvl z této funkce odvolán a sám pak na vlastní žádost odešel v září 1992 do civilu," uvedl Přemysl Vachalovský, člen občanské komise.
Už v říjnu ale Jaroslav Šejvl nastoupil na Obvodní prokuraturu Prahy 3 a pracoval jako vyšetřovatel. Krátce nato byl jmenován prokurátorem. Po transformaci prokuratury na státní zastupitelství v roce 1994 se Jaroslav Šejvl stal státním zástupcem a dnes pracuje na pražském městském státním zastupitelství.
Jiří Novák, který jako bývalý ministr spravedlnosti Šejvla do funkce státního zástupce jmenoval, tvrdí, že ne o všech kandidátech na tento post měl dostatek informací.
"Kdybych tehdy věděl, čeho všeho se účastnil, tak bych ho nejmenoval," konstatoval. Hájí se tím, že takzvané renominace musely být skončeny ve velmi krátké době. "Musel jsem se tehdy spolehnout na to, co mi bylo řečeno od poslanců, krajských zástupců. Žádnou křišťálovou kouli jsem bohužel neměl," podotkl exministr Novák. Podle něj má Šejvl pravdu, když dnes argumentuje tím, že do své funkce byl ustaven tak, jak ukládá zákon.
"Byl potvrzen, a tak se na něj hledí, jako by splnil všechny podmínky pro výkon funkce státního zástupce," vysvětlil.
Zákon o státním zastupitelství zná jen málo možností, kdy je možné státního zástupce odvolat z funkce. (například při ztrátě státního občanství, při odsouzení za úmyslný trestný čin, při rozhodnutí o propuštění v kárném řízení).
