Gibon lar

- Blíží se den významný pro všechny děti - 1. červen, mezinárodní Den dětí. A tak ještě než začneme dnešní povídání o gibonech, pozveme vás na příští víkend do pražské zoo. V sobotu 29. května se můžete zúčastnit odpoledního programu plného soutěží, písniček a povídání o zoo. Program začíná ve 13.oo hodin v dětském koutku. V neděli pak stojí za to přijít do zoo už dopoledne. Bude se tu soutěžit, zpívat, malovat i pracovat na počítačích. A konečně na úterý 1. června, kdy mají tradičně děti do 15 let vstup zarma, na ně čeká malé překvapení hned u vchodu a celodenní program.

Pokud bychom hledali přeborníky v ručkování vysoko v korunách stromů, nepochybně by vyhráli giboni. Je to samostatná čeleď primátů, která bývá dokonce někdy zařazována mezi lidoopy. Všichni giboni obývají tropické deštné lesy v indomalajské oblasti, tedy v jihovýchodní Asii.
Gibon lar (dříve se mu říkalo běloruký) je domovem v Thajsku a na Malajském poloostrově a zasahuje i na severní Sumatru. Jako všichni giboni je štíhlý, s poměrně malou hlavou a nápadně dlouhými pažemi. Samec i samice vypadají stejně nebo se liší zbarvením, ale velikostí se téměř vyrovnají - váží kolem 5,5 kg. Srst na těle mohou mít larové béžovou nebo téměř černou, v každém případě však mají bíle olemovaný  obličej a bílou srst na hřbetech rukou i nohou po zápěstí a kotníky. Dlaně i chodidla jsou holé a jejich pružná kůže hraje důležitou roli při pohybu.
Charakteristickým způsobem pohybu je u gibonů tzv. brachiace. Zvířata přeskakují mezi větvemi zavěšena na dlouhých pažích a jediným zhoupnutím dokáží překonat i desetimetrovou vzdálenost. Díky ručkování se dostanou i na tenké konce větví, kde hledají plody i mladé listy. Jako přizpůsobení k brachiaci mají giboni palec na ruce krátký  a odsazený od ostatních prstů, zatímco palec na noze je nápadně prodloužený a protistojný vzhledem k dalším prstům. Dlouhými pažemi si giboni pomáhají i při pohybu na zemi. Dovedou obratně běhat aniž by se přidržovali nebo opírali. Ruce drží rozpažené, takže jim pomáhají udržovat rovnováhu podobně, jako dlouhá tyč provazochodci.
Giboni jsou vysloveně denní primáti a jsou takřka výhradně býložraví.  Jejich období aktivity zabírá průměrně 9-10 hodin, z toho 3-4 hodiny věnují jídlu.  Hlavní složkou giboního jídelníčku jsou šťavnaté plody, v menší míře i listy. Giboni mají ve zvyku nejprve stisknout plody mezi palcem a ukazováčkem, aby vyzkoušeli jejich zralost. Nezralé plody nechají na stromě bez povšimnutí.
Larové žijí v malých rodinných skupinkách, jejichž základem je dospělý pár. Ve věrném partnerském soužití odchovávají obvykle jedno mládě každé 2-3 roky. Nedospělí gibonci zůstávají s rodiči až 4 roky a představují další členy rodinné skupiny. Samice je březí 7-8 měsíců a o mládě se pečlivě stará. Malý gibon se hned po narození usadí samici na břiše, obemkne ji rukama i nohama a reflexivně se pevně chytí srsti. Teprve když se začne pouštět "máminých sukní", zapojí se do péče o potomka i samec. Mládě je odstaveno až po roce.
Každá rodina obývá určité území, které si dospělí označují především hlasitým, nicméně melodickým "prozpěvováním". K potyčkám dochází jen velmi vzácně. Giboni jsou klidná a snášenlivá zvířata. Dorozumívají se hlavně různými výrazy obličeje a hlasově, důležitým prvkem jejich společenské aktivity je vzájemná péče o srst.
Jako většina živočichů, kteří jsou vázáni na život v korunách pralesních velikánů, patří i giboni  v důsledku kácení pralesů mezi ohrožené druhy. Dnes žije v indomalajské oblasti 9 druhů gibonů. Před 20 lety jich bylo kolem 4 miliónů, dnes už jen asi 500 000.

Pražská zoo nyní chová po pětileté přestávce dospělý pár, který se stará o mládě narozené 29.ledna. Sameček se jmenuje Ríša III., samička Kulička. Oba se narodili v zoologických zahradách (sameček v Kodani a samička v Jihlavě) a mají prvního potomka. Hned od začátku se naštěstí Kulička projevila jako vzorná matka, která si se svým bezmocným potomkem věděla rady. Během doby, kdy bude na místě dnešního pavilónu opic vyrůstat nová expozice "Indonéská džungle", najdou naši giboni náhradní ubytování v jiné zoo, ale pak se do nového pavilónu opět vrátí.

Správná odpověď z minulého kola byla za b. Kamzíku bělákovi patřily rohy na druhém obrázku. Dvě vstupenky do pražské zoo a PRÉMII - bílý deštník s logem MF DNES Lucie Šrůtová, Krameriova 327, 25101 Říčany. Své odpovědi na následující otázku pište do 31. května na adresu: Pavla.Mateju@mafra.cz

Která ruka patří gibonu larovi?

Která ruka patří gibonu larovi?

Giboni doslova lítali po kleci a bylo těžké je kamerou zachytit.

Když se samice na chvíli u nás zastavila, viděli jsme, že na břiše se jí pevně drží malé giboní mládě.

Samec si kameru zvědavě prohlížel. Stejně rychle jako na pletivo klece přistál, tak střelhbitě zase odstartoval.

Konečně se nám podařil ulovit alespoň jeden jakž takž ostrý snímek - gibon se zastavil, jinak byl totiž neustále v pohybu.

Samice se svým mládětem

Samice byla zvědavá, možná by si s naší kamerou docela ráda pohrála.


Video