Sbírka asijského umění na zbraslavském zámku disponuje kromě kvalitních kurátorů i dobrými prostory. Expozice je vynikající z hlediska prezentace materiálu. Architekti Vlastimil Vagadaj a Jiří Javůrek příjemně skloubili své nápady s vystavenými předměty, což není dnes v galeriích tak běžné. Výstava respektuje barokní architekturu zámku Zbraslav, jehož dnešní podoba je výsledkem úprav architektů z 1. poloviny 18. století.
V současné době Národní galerie eviduje dvanáct tisíc asijských uměleckých památek, které se svou úrovní mohou vyrovnat sbírkám asijského umění velkých národů s koloniální minulostí. V celém přízemí zámku jsou v šesti sálech sbírky japonského umění, které počtem předmětů (asi 6 000) tvoří necelou polovinu sbírky. V horním patře se nachází rozsáhlá sbírka čínského umění, která je spolu s japonským uměním největší chloubou galerie. Další jednotlivé sály jsou věnovány umění Tibetu, Indie, jihovýchodní Asie a islámské kulturní oblasti.
Národní galerie, připravuje na 16. února dárek k novému čínskému roku. Nabízí volný vstup a výstavu věnovanou motivům zajíce v asijském umění. Zajíc totiž podle čínského zvěrokruhu převezme od tygra vládu nad přicházejícím čínským rokem
Lektorské oddělení připravuje celou řadu přednášek pro individuální zájemce i pro skupiny, lákavé jsou i série víkendových dílen. Právě tak mohou opravdoví nadšenci využít i veřejně přístupnou knihovnu a badatelnu v prostorách zámku. V roce 2000 bude na zbraslavském zámku k dispozici multimediální počítačová encyklopedie děl ze stálých expozic, kterou v současné době Národní galerie připravuje.
Zabloudíte-li tedy v nejbližší době na zámek Zbraslav, zpříjemníte si jeden z jinak tak sychravých únorových dnů.
 Sedící bódhisattva Kannon |
 Jezdec na draku, dynastie Ming, 16.-17. století |
 Tři dívky v dešti, barevný dřevořez, 1765 |
 Slavnostní meč se šíitským rituálním nápisem, Přední východ, 7. století |
 Lochan Kášjapamuni, nejstarší z Buddhových apoštolů |
 Truchlící úředníci, pálená a polychromovaná hlína, 1.-2. století |
