Nepřítel státu

- Protiamerická propaganda se rozjíždí naplno! Kdopak za to asi může? Že by teroristé z The Siege? Nebo neznámí pánové v hučkách z Vrtěti psem? Vlastní zmatenost a potřeba dokazovat světu sílu? Nebo nekontrolovatelná namyšlenost? Těžko říci… Každopádně se nejnovější počin producentského giganta Bruckheimera točí kolem tolikrát omílaného tématu sledování civilistů vládními satelity (vzpomeňme si na The End of Violence – Konec násilí, nebo na Truman Show). Oficiální místa sice chabě vykřikují, že technologie ve filmu ukázaná je stará patnáct let, ale i to bohatě stačí k tomu, aby si neamerický divák uvědomil technologickou všemohoucnost Spojených států.

Titulky budí úžasně bombastický dojem nadcházející akce, jež bude kombinována s psychologickými momenty, ve kterých bude hlavní hrdina pronásledován sítí neviditelných kamer. Ostře řezané písmo společně s hudebními motivy ze Skály se na diváka řítí v rychlém sledu satelitních záběrů velkoměsta.

Zkorumpovaný senátor dává svému kolegovi na výběr – buď podpoří zákon o legálnosti sledování civilistů, nebo zemře. Charismatický kolega se zachová podle všech pravidel správné povrchní detektivky – zemře. Média jsou dezinformována, vše probíhá hladce… nebýt ornitologa, který omylem natočil vraždu senátora na kachní video. A už se děj rozjíždí, akce stíhá akci, technologie se předvádí v plném lesku.

Kolem Nepřítele státu se na západě dělala rozsáhlá reklamní akce, která měla za účel přesvědčit všechny, že právě tento film stojí za to. Čím větší povyk, tím menší atraktivita pro natěšeného diváka. Zklamání, které film přináší je docela tíživé. Tvůrci se pravděpodobně nemohli rozhodnout, zda natočit čistou akci s minimem logiky, nebo naopak normální detektivku s akčními prvky. Nakonec vytvořili paskvil, který trpí dvěma hodinami a rozvláčností děje, jenž je prokládán srdce a dech beroucími akčními sekvencemi. V hlavní roli překvapivě exceluje Will Smith, známý z Mužů v černém. I když je možná založením komik, tak v Nepříteli státu dokazuje, jak je důležité zmást jakéhokoliv diváka prvním filmem. Svého právníka, sledovaného vším co má v dané chvíli pistoli a rychlé nohy, hraje přesvědčivě a oduševněle. Jak sám přiznává, tak mu hodně pomáhala jeho žena, v jádru pravděpodobně vážná a realistická manželka. Od poloviny filmu mu po boku stojí Gene Hackman, který si jakožto filmový veterán nemusí příliš dokazovat svoje herecké schopnosti. Společně vytváří herecké duo, které nikterak neexceluje, ale působí příjemně nerušivě. Což bylo asi úmyslem scénáristů.

Režisér Tony Scott zřejmě nemohl moc improvizovat, protože styl tohoto filmu si vyžaduje svoje vlastní a jasná pravidla. Možná si trochu pohrál se scénami ze satelitů, nebo s napolo komickou závěrečnou bitvou. Každopádně ničím neohromí před normálním divákem, ani neublíží akčnímu notorikovi. Hudba je v pravdě úžasná. Harry Gregson Williams dokáže s naivitou sobě vlastní skládat stále to samé a filmový producenti mu to stále akceptují. Jestli uslyšíte několik povědomých motivů… projděte své filmové archívy a jistě H. G. Williamsovo jméno najdete minimálně na jednom z posledních akčních trháků.

Vše pochopitelně dobře dopadne, velký tajemný Hackman se ukrývá, hlavní padouch je zabit a hrdinovi se vrací práce i rodinná pohoda. Další z bombastických bublin praskla. Sláva?

Nepřítel státu - Enemy of the State (1997)

režie Tony Scott
scénář David Marconi
hudba Harry Gregson Williams, Trevor Rabin
hrají Will Smith, Gene Hackman, Jon Voight, Lisa Bonetová
distribuce v ČR Falcon
čas 127 minut, titulky

Agent Brill v cele sve krase.

Run for life.

Target locked!

Zaverecny rozhovor s hlavnim padouchem.

Shledani se spoluzakem, ktery se stal ornitologem, neni prilis uspesne.

Vymydlene mozky zabijaku.

Setkani obeti a ochrance.