Future Systems - vize budoucnosti?

- “Kritici architektury nikdy nepoužívají slovo krása – nenosí se to. Vůně kávy, sklenice vína mohou být inspirativnější než sedm architektonických časopisů. Všichni lidé mají oči, ale jen málokdo vidí,” napsal Jan Kaplický pro časopis Zlatý řez. Osmnácté číslo tohoto časopisu je celé věnováno výstavě Future Systems, která v současné době probíhá v prostorách Veletržního palácev Praze.

Future Systems je název architektonické kanceláře založené v roce 1979 Janem Kaplickým. Roku 1989 se k ateliéru připojila Amanda Levete a později i další architekti světového renomé.

Výstava byla do Prahy přenesena z londýnského Institute of Contemporary Architecture, kde měla premiéru v dubnu 1998. Architektonické projekty jsou představeny na více než třiceti výstavních modelech. Některé z nich jsou doplněny kresbami, fotografiemi a počítačovými rysy jednotlivých fází realizace staveb. Práce Future Systems je experimentem s tvary, materiály, barevnými odstíny a zároveň využívá přirozené větrání nebo solární energii..

Jedním z nejvýraznějších projektů je Green Bird – budova, která by měla svým vzhledem oživit ráz města. Jedná se o mrakodrap, jehož aerodynamický tvar, na rozdíl od většiny ostatních výškových budov, využívá jako zdroj větrání především přirozené proudění vzduchu.

Součástí širšího výzkumu, jehož účelem je prozkoumat návratnost stavebních projektů s nulovými emisemi, je Project Zed – London. Jde o multifunkční budovu, jejíž konstrukce umožňuje využívat vítr a slunce jako volné energetické zdroje.

Ateliér Future Systems předkládá nejen návrhy budov, ale zamýšlí se i nad dopravou. Poutavá je představa cestování v autobuse, který není hlučný a svou pohodlností přispěje spíše k odpočinku než ke každodennímu stresu v dopravních prostředcích. Tento Superbus pojme až 90 pasažérů, jeho elektrické motory jsou z důvodu vyšší efektivity umístěny na kolech a snížená podlaha je bezpečnější při vystupování a nastupování.

Barva je jednou z věcí, které dokáží člověka pozitivně i negativně ovlivnit, proto je nutné využívat ji i v architektuře. Lidé nejsou zvyklí orientovat se na ulicích podle barev a tvarů, často ani nevědí, jak vypadají domy v ulicích, jimiž den co den pospíchají do škol nebo zaměstnání. Floating Bridge je důkazem toho, že to tak být nemusí.

J. Kaplický ve své práci pamatoval i na Prahu, pro kterou vytvořil památník. Memorial Prague je věnován obětem komunistické diktatury v Československu v letech 1948 – 1989. Celých dlouhých dvaačtyřicet let vyjádřil autor stejným počtem schodů spojujících Staré Město a Pražský Hrad.

K zamyšlení přivede mnohé i rodinný dům, při jehož stavbě hraje roli minimální stavební rozpočet a časové omezení. Josef K. House je velmi vzdušný, protože jsou v něm umístěny pouze troje dveře, zbývající prostor je zcela otevřený. Roli zde hrají opět barvy, samozřejmě přispívající ke klidu obyvatel domu. Pro každého však nemusí být příjemné trávit čas v zajetí růžové či žluté barvy.

Mezi další projekty patří dvě verze galerie pro 21. století, budova pro životní prostředí v Hamburku, škola v Hallfieldu, dům nacházející se ve velmi citlivé oblasti národního parku Pembrokeshire Coast ve Walesu a další.

Práce Future Systems je sice výzkumem a experimentem v oblasti architektury, dnes by však už nemusela být pouze utopií. V současné době je těsně před dokončením NatWest Media Centre, první celohliníková budova na světě a úspěšně pokračují práce na stavbě The Ark v Earth Centre v Doncasteru. V České republice není zatím mnoho šancí na realizaci některého z projektů. J. Kaplický dokonce uvažoval o založení pobočky Future Systems v Praze, ale bez úspěchu - projekty nebyly schváleny českou stranou. Zdejší architekti by si však mohli alespoň povšimnout práce evropských a světových kolegů.

Jan Kaplický patří mezi významné světové architekty. Architekturu studoval na Českém vysokém učení technickém v Praze a od roku 1962 u profesora Smetany na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Československo opustil v roce 1968 a téhož roku začal působit v Londýně. Zprvu pracoval ve velkých architektonických kancelářích, například u Denyse Landshuna, kde se sblížil s architektkou Evou Jiřičnou. Od roku 1971 pracoval mj. u Renza Piana a Richarda Rogerse či u Normana Fostera, a později krátce u Luise De Saissons. Vlastní ateliér Future Systems založil v roce 1979 s Davidem Nixonem. V roce 1989 se připojila jako partner Amanda Levete a v roce 1997 se stali společníky David Miller a Angus Pond.

V současné době pracují ve složení: Dominic Harris, Matthew Heywood, Jan Kaplický, Nikola Kikrham, Amanda Levete, David Miller a Angus Pond.

The Ark.

Team architektů Future Systems.

Dům v nárdním parku Pembrokeshire Coast, Wales, Velká Británie.

Superbus.