Nabídku Projektu 100 2000 tvoří opět filmy, které je možné z různých důvodů považovat za důležité v rámci vývoje celosvětové kinematografie. Nemusí se jednat o stěžejní či průlomové snímky, každopádně si však vybraná díla postupem času získala určitou popularitu a obestřela se kultovním oparem.
Další společnou vlastností deseti filmů je skutečnost, že ač některé vznikly již před několika desetiletími, stále je tuzemský divák na plátnech kin nemohl spatřit. Jiří Králík, který je autorem celého projektu a de facto sestavuje výběr uváděných snímků, se tak snaží vyplnit mezery českých a slovenských diváků, které vznikly čtyřicetiletou ideologickou blokádou.
Letos ke světové desítce přibyla ještě jedna tuzemská klasika, celovečerní loutkový film Jiřího Trnky Sen noci svatojánské z roku 1959.
Satyricon
Itálie 1969, 138 min.
Režie: Federico Fellini, scénář: Federico Fellini, Bernardino Zapponi, kamera: Giuseppe Rotunno, hrají: Martin Potter, Hiram Keller, Max Born, Fanfula, Salvo Randone
Felliniho snímek vychází ze zlomků Satyriconu, mravokárného díla, které sepsal Petronius v prvním století na dvoře císaře Nerona. Snímek zachycuje v metaforách a podobenstvích úpadek kdysi blahobytné společnosti a ve své době vyvolal značný rozruch tabuizovanými tématy, především homosexualitou nebo šokujícími brutálními scénami.
Dekameron
Itálie 1970, 111 min.
Režie a scénář: Pier Paolo Pasolini, kamera: Tonino Delli Colli, hrají: Franco Citti, Ninetto Davoli, Jovan Jovanovich, Angela Luceová, Patrizia Capperelliová
Spolu s Canteburskými povídkami a Kyticí z tisíce a jedné noci tvoří Dekameron takzvanou Trilogii života, v níž se Passolini zaměřuje na nejnižší lidovou vrstvu a na fenomén, který nazývá lidovým živlem. Značně originální interpretace Bocacciova díla odhaluje náboženské pokrytectví, tupou nadřazenost a rasismus středověké aristokracie.
Muž který spadl na Zemi
Velká Británie 1976, 140 min.
Režie: Nicolas Roeg, scénář: Paul Mayersberg, kamera: Anthony Richmond, hrají: David Bowie, Rip Torn, Candy Clarková, Buck Henry, Bernie Casey, Jackson Cane
Sci-fi o humanoidním mimozemšťanovi Thomasovi Newtonovi, který přiletěl na Zemi kvůli vodě, která jeho domovské planetě tragicky chybí. Newton se ocitá úplně sám ve světě, který znal až dosud jen z televize, kterou sledoval patnáct let. Najednou se sám uprostřed zdánlivě bezproblémové americké společnosti cítí úzkostně a vykořeněn a hledá únik právě v idealizující televizi a v zautomatizovaném sexu. Thomas Newton byl první filmovou rolí Davida Bowieho.
Láska prokletá
Velká Británie 1998, 90 min.
Režie a scénář: John Maybury, kamera: John Mathieson , hrají: Derek Jacobi, Daniel Craig, Tilda Swinton
Malíř Francis Bacon přijíždí v roce 1971 do Paříže, kde se koná velká retrospektiva výtvarného umění 20.století, jehož je významnou součástí. Zatímco se Bacon účastní slavnostního ceremoniálu, konzumuje v hotelovém pokoji jeho milenec a model George Dryer smrtelnou dávku drog a alkoholu. Film vypráví celý příběh tragického milostného vztahu mezi Baconem a Dryerem na pozadí bohémské společnosti londýnské čtvrti Soho.
Věčnost a den
Řecko- Francie – Itálie – Německo 1998, 133 min.
Režie a scénář: Theo Angelopulos, spolupráce na scénáři: Tonino Guerra, Petros Markaris, kamera: Giorgos Arvantis, Andreas Sinanos, hrají: Bruno Ganz, Vassilis Seimenis, Isabelle Renauldová, Achilleas Skevis
Těžce nemocný básník Alexander má už pouze jediný den, aby dal své věci do pořádku a mohl v klidu umřít. Tento poslední den svého života bilancuje, vzpomíná a snaží se dokončit epos básníka Dionýsia Solomose, jak si kdysi předsevzal. Náhodou však zachrání albánského chlapce před policií a obchodníky s dětmi a smiřuje se tak se svým okolím a se sebou samým.
Pod sluncem Satanovým
Franice 1987, 103 min.
Režie: Maurice Pialat, scénář: Sylvie Dantonová, Maurice Pialat, kamera: Gil Noir, hrají: Gérard Depardieu, Sandrine Bonnaireová, Maurice pialat, Alain Artur, Yann Dedet
Adaptace románu Georgese Bernanose. Venkovský farář Donissan vede ve svém deníku těžký vnitřní zápas mezi hmotou a duchem. Pochybnosti o existenci boha střídá víra v ďáblovu moc. Asketickým životem se snaží bojovat s vnitřní nejistotou a pochybnostmi. Od sebemrskačství však postupně přechází do otevřeného boje proti zlu.
Klíč
Írán 1986, 70 min.
Režie: Ebráhím Forúzeš, scénář: Abbás Kiárostamí, kamera: Mohammad Alad-Púš, hrají: Amír Mohammad Hassan-Púr, Emád Táherí, Mahnáz Ansárján
Čtyřletý Amír Mohammad zůstane se svým šestiměsíčním sourozencem sám v bytě. Všechny nastalé problémy dokáže vyřešit sám, jak se ale vypořádá s jedním, způsobí tím vždy další. Poté, co začne unikat plyn, snaží se oba dostat ven, klíč jim však spadne pod uzamčené dveře. Malý chlapec však nepropadá zoufalství a řeší jeden problém za druhým.
Juha
Finsko 1998, 78 min.
Režie, scénář: Aki Kaurismaki, kamera: Timo Salminen, hrají: Sakari Kuosmanen, Kati Outinenová, André Wilms, Markku Peltola, Elina Salová
"Poslední němý film druhého tisíciletí." Další zfilmování románu Juhani Ahoa vypráví příběh klasického milostného trojúhelníku v prostředí malé skandinávské vesničky. Kaurismakiho pocta němému filmu 20. let využívá většinu výrazových prostředků této éry, včetně zatmívaček, mezititulků a přehnaných hereckých gest.
Sud prachu
Jugoslávie 1998, 100 min.
Režie: Goran Paskaljevič, scénář: Goran Paskaljevič, Dejan Dukovski, kamera: Milan Spasič, hrají: Aleksander Berček, Nebojša Glogovac, Bogdan Diklič, Mirjana Karanovičová, Miki Manojlovič
Snímek se odehrává během čtyřiadvaceti hodin v Bělehradě v době krvavého válečného konfliktu. Paskaljevič se velmi sugestivně zamýšlí nad tím, jak mohla tato bratrovražedná nenávist vůbec vzniknout a stále přetrvávat. Celý příběh se postupně mozaikovitě skládá z dvanácti epizod, které zažil jeden mladý taxikář.
Tři sezóny
USA-Vietnam 1999, 113 min.
Režie a scénář: Tony Bui, kamera: Lisa Rinzlerová, hrají: Don Duong, Nguyen Ngoc Hiep, Tran Manh Cuong, Harvey Keitel, Zoe Buiová, Ngyuen Huu Duoc
Nízkorozpočtový snímek amerického režiséra vietnamského původu je prvním americkým filmem natočeným přímo ve Vietnamu, a to dokonce ve spolupráci s tamním státním studiem. Možná právě proto se vyhýbá jakémukoliv politizování a soustřeďuje se jen na příběhy hlavních postav. Čtyři povídky, o prodavačce lotosových květů, prostitutce, prodavači suvenýrů a americkém vojákovi, který hledá svou dceru, se odehrávají během tří sezón – období sucha, dešťů a vegetace.
