"Máte šanci vrátit Sněmovně v očích veřejnosti vážnost, která jí patří," apeloval prezident na poslance. Výrazná vládní většina má podle něj velkou šanci prosadit potřebné reformy. "Máme příležitost, která se nemusí opakovat," zdůraznil Klaus.
Ve vystoupení, které trvalo necelých sedmnáct minut, připomněl, že předstupuje před poslance přesně v polovině svého druhého pětiletého působení na Hradě. Vyjádřil přesvědčení, že jeho spolupráce s novou Sněmovnou bude dobře fungovat.
"Začneme přemýšlet o tom, jak z toho udělat něco standardnějšího, pravidelnějšího," řekl prezident při odchodu ze Sněmovny. Projev před poslanci bylo Klausův druhý ve Sněmovně ve funkci prezidenta. Když oslovil poslance před sedmi lety, kritizoval tehdejší vládu Vladimíra Špidly za rozpočtový schodek a měl výhrady k reformě veřejných financí.
CELÝ PROJEV PREZIDENTAProslov Václava Klause ve Sněmovně čtěte zde |
Klaus také vysvětlil, proč do Sněmovny nechodil zatím častěji. "Parlament byl rozpolcený, přetahovali se poslanci, přecházeli z jedné politické strany na druhou. Předseda byl dočasný, ale nakonec ne dočasný a tak dále. Čili já jsem neměl důvod nějaké výrazné poselství tomu předchozímu parlamentu dávat," řekl prezident. Atmosféru ve Sněmovně si v úterý pochvaloval jako přívětivou - nikdo se prý na něj ani nemračil.
Premiér Petr Nečas z ODS později ocenil, že prezident podpořil systémové reformy a je přesvědčen stejně jako vláda, že nemůže zůstat jen u pouhých škrtů. "Myšlenka, že bychom mohli postupovat dále, jako by se nic nedělo, to by byla tragická chyba," potvrdil Klaus.
Klaus: Ústavní soud se chová jako nekontrolovatelná třetí komora
Prezident se ve Sněmovně mimo jiné také velmi silně opřel do Ústavního soudu. Vytkl mu, že zrušil předčasné volby, které měly být loni na podzim a zasáhl tak do politické soutěže způsobem, který mu podle Klause nepřísluší. Sněmovna by se měla podle něj zabývat změnou postavení Ústavního soudu, aby se nemohl chovat jako nekontrolovatelná třetí parlamentní komora. Parlament by měl bránit své postavení suveréna a soudy by si neměly uzurpovat více moci, než jim přísluší, tvrdí Klaus.
"Jsem přesvědčen, že parlament, tedy instituce vzniklá v přímých, rovných a všeobecných volbách, musí svou autoritu bránit a prosazovat. Proto by se tato sněmovna měla zabývat i redefinicí postavení Ústavního soudu v našem ústavním systému tak, aby nemohl fungovat jako svým způsobem třetí - a často rozhodující, neboť už nikým nekontrolovatelná - parlamentní komora," prohlásil doslova prezident.
Pokud podle Klause nebude Ústavní soud zákony vykládat, ale fakticky i spoluvytvářet, hrozí podle něj hluboká eroze demokracie.
S tím nesouhlasí předseda TOP 09 a ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. "Byl bych velice proti tomu, aby byly oslabeny pravomoci Ústavního soudu," reagoval na Klausovo vystoupení. Označil ho zajímavé, i když řadu názorů prezidenta nesdílí.
Premiér Petr Nečas Klausovy názory na Ústavní soud označil za součást standardní diskuse, která ve společnosti probíhá. "Není to zpochybňování role Ústavního soudu," míní předseda vlády.
"Ústavní soud je někdy více aktivistický, než by mu příslušelo," přitakal Klausovi ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil z ODS. Řekl, že se mu Klausův projev líbil a podpořil i prezidentovu myšlenku, že by do Sněmovny měly přicházet především vládní návrhy, poslanecké iniciativy jen výjimečně.
Podobně jako Klaus si i Pospíšil myslí, že si možná až příliš aktivně počínáme při přejímání evropského práva a schvalují se pak i normy, které nejsou nutné. Současná vláda se to podle ministra pokusí změnit.
Úřadujícímu předsedovi ČSSD Bohuslavu Sobotkovi v Klausově vystoupení něco podstatného chybělo. "Pan prezident zmínil potřebu reformy veřejných rozpočtů. Mrzí mne, že nezmínil také, jak mají být rozloženy náklady reformy. To, že musí být rozloženy spravedlivě, je stejně důležité jako fakt, že reforma veřejných rozpočtů je potřebná," uvedl Bohuslav Sobotka.
Jeho předchůdce Jiří Paroubek sice zmínil, že prezident nese odpovědnost za stav Ústavního soudu, protože soudce jmenuje, s vyjádřením prezidenta prý ale souhlasí v plném rozsahu, alespoň pokud jde o zrušení podzimního termínu voleb. Na stranickém webu uvedl, že souhlasí s tím, že nešlo o politicky neutrální rozhodnutí. "Oceňuji, že prezident měl odvahu to říci," dodal.
Poslanci přišel do Sněmovny před zvolením Varvařovského ombudsmanem
Klaus do Sněmovny přišel na začátku schůze, na níž poslanci zvolili bývalého ústavního soudce Pavla Varvařovského novým veřejných ochráncem práv místo Otakara Motejla. Na jeho podpoře se předem domluvili lídři stran vládní koalice. (více o zvolení ombudsmana čtěte zde)
Poslanci v úterý projednávali i změnu zákona o zadávání veřejných zakázek. Do těch chtějí vládní strany znovu pustit firmy s akciemi na majitele, jejichž vlastník je nedohledatelný, pokud nejsou akcie zaknihovány. Zákonem se budou poslanci dál zabývat, levice svým vetem v úterý zablokovala jeho okamžitou změnu.
O tom, že by se firmy s neprůhlednou majetkovou strukturou nesměly účastnit výběrových řízení, rozhodla minulá Sněmovna krátce před volbami. Velké společnosti, jako třeba ČEZ, si ale začaly stěžovat na to, že by se změna dotkla i jich, protože také mají akcie na majitele a nemohly by do veřejných tendrů. Politici vládní koalice vzápětí přišli s tím, že omezení pro firmy s akciemi na majitele ze zákona rychle odstraní.
