Německý politolog Christian Rauh z Výzkumného centra sociálních věd v Berlíně zkoumal 45 tisíc tiskových zpráv Evropské komise v angličtině za posledních 35 let. Porovnával délku vět i slov a počítal, kolikrát a jaké termíny autoři v jednotlivých zprávách používají.
Získané údaje pak porovnal s komunikačními výstupy irské vlády, akademickými abstrakty i mediálními zprávami několika seriózních i bulvárních deníků. A výsledek pro EK nebyl vůbec lichotivý.
Bez většího překvapení největší procento srozumitelnosti vykazovaly bulvární deníky určené pro nejširší publikum. Ty podle jeho stobodové škály získaly 64 bodů, co se týče čitelnosti pro normálního čtenáře. Komunikaci EK (26) ale přeskočila i irská vláda (33), uvádí studie.
Nejhůře v hodnocení skončily abstrakty akademiků (14). „Pokud jde o používání specifického žargonu, texty Evropské komise ve srozumitelnosti předstihly i akademiky,“ podotýká Rauh.
Spíše věda než politika
„Extrémně technokratický jazyk, který komise používá, je ve skutečnosti bližší vědeckému diskurzu používanému odborníky v jejich komunikaci. Výsledkem je, že pro průměrného čtenáře jsou texty EK velmi obtížně srozumitelné,“ řekl Rauh stanici Österreichischer Rundfunk.
NKÚ: Propagace EU stála čtvrt miliardy, povědomí o Unii to ale nezvýšilo |
„Tato technokratická komunikace tedy hraje velmi snadno do karet těch, kteří chtějí vytvořit obraz bruselské elity odtržené od evropských občanů,“ dodal.
S tímto tvrzením souhlasí i britská komunikační expertka Laura Shieldsová. Podle ní se EK komunikačně pohybuje v určité bublině a nedaří se jí vytvořit spojnici mezi eurokomisaři a běžným publikem. „Tím se otevírá prostor pro takzvané euroskeptické populisty, kteří komunikují mnohem srozumitelněji,“ říká Shieldsová.
Občané EU podle ní při čtení tiskových zpráv EK mohou dojít k závěru že ti, kteří používají vůči nim tento jazyk, na ně hledí spatra. „Anebo nemají nic zvláště zajímavého nebo důležitého co říct,“ dodává Shieldsová.
„Prostřednictvím našich tiskových zpráv nechceme komunikovat přímo s občany. Jsou určené pro média,“ hájí používanou komunikační strategii hlavní mluvčí Evropské komise Eric Maner.
EU bohatým bere a Česku dává. Ale ví o tom jen sedm procent Čechů |
„I novináři však mají své práce až nad hlavu a nemají čas se prodírat složitými vyjádřeními dokumentů EK,“ soudí Shieldsová. Komunikační expertka rovněž podotýká, že EK vlastně dává kontrolu nad svou komunikací externím aktérům, kteří její vyjádření interpretují.
Mluvčí Evropské komise tvrdí, že se úřad snaží formu komunikace zlepšit a zřídila k tomu oddělení pro „srozumitelné psaní“. „Komise komunikuje jinak s novináři a jinak online s veřejností,“ uzavírá její mluvčí.
