Pro Bidena byla příležitost zneškodnit nejhledanějšího teroristu světa, jednoho ze strůjců útoků z 11. září 2001, spojena s rizikem, že v afghánském hlavním městě budou náhodně zabiti civilisté. Stejně jako se to stalo před 11 měsíci při chaotickém stahování americké armády ze země. Během několikaměsíčního úsilí o naplánování víkendového úderu Biden opakovaně pověřoval své podřízené, aby zajistili, že nezemřou civilisté, a to včetně členů Zavahrího rodiny, napsala stanice CNN.
Biden, který byl při závěrečných jednáních a schvalování úderu izolován kvůli nemoci covid-19, se v úterý objevil na balkoně Bílého domu, aby úspěch oznámil. Byl to okamžik vítězství pro prezidenta, který je sužován vnitropolitickými problémy, jež se táhnou od chaotického stažení z Afghánistánu před rokem.
Prezident byl v dubnu poprvé informován o tom, že americké zpravodajské služby lokalizovaly Zavahrího v jeho úkrytu v Kábulu. Američtí představitelé věděli o síti podporující teroristického vůdce v afghánském hlavním městě již několik měsíců a na základě zpravodajských informací identifikovali jeho manželku, dceru a její děti.
Samotný Zavahrí po svém letošním příjezdu místo neopustil. Jak měsíce ubíhaly, američtí představitelé začali v domě pozorovat určité vzorce chování, včetně toho, že Zavahrí pravidelně vycházel na delší dobu na balkon domu.
Američané zabili šéfa teroristické sítě Al-Káida Zavahrího, CIA použila dron |
Zatímco úřady pokračovaly ve sledování jeho aktivit, zcela tajně se rozběhla analýza konstrukce budovy s cílem připravit operaci, která by zlikvidovala světový teroristický cíl číslo jedna, aniž by byla narušena strukturální integrita stavby.
Na identifikaci dalších obyvatel domu se podíleli nezávislí analytici z celé vlády. To, že se budova nacházela v centru Kábulu, představovalo samostatný problém. Vzhledem k tomu, že je obklopena obytnou čtvrtí, mysleli na to, že jejich plánování a informace musí být „skálopevné“, než Bidenovi předloží jakékoli možnosti. A dávali si velký pozor na únik informací – o připravovaných plánech byla informována pouze „velmi malá a vybraná skupina“ v několika klíčových agenturách.
Biden se rovněž obával, jak by to mohlo ovlivnit úsilí USA o návrat amerického občana Marka Frerichse, který byl před více než dvěma lety zajat v Afghánistánu.
Jak je dům osvětlen, z čeho je postaven...
V květnu a červnu byl Biden průběžně informován o vývoji situace. Na začátku července shromáždil klíčové představitele národní bezpečnosti v situační místnosti Bílého domu, aby se seznámili s navrhovanou operací. U stolu seděli šéf Ústřední zpravodajské služby (CIA) Bill Burns, ředitelka úřadu amerických výzvědných služeb (DNI) Avril Hainesová, poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan se svým zástupcem Jonem Finerem a poradkyně Bílého domu pro vnitřní bezpečnost Liz Sherwoodová-Randallová.
Photo of the house where the Al-Qaeda leader lived with his family. The house is reportedly located in the "most affluent" neighborhood of Kabul and just a few meters from the US embassy.
— Iran International English (@IranIntl_En) August 2, 2022
A senior US official says Al-Zawahiri had been spotted on its balcony several times. pic.twitter.com/w5jpOuQEZW
Biden byl „plně zapojen do brífinku a ponořen do zpravodajských informací“, uvedl jeden z vysoce postavených činitelů. Kladl „podrobné otázky o tom, co víme a jak to víme“. Zvláštní zájem u něj vzbudil zmenšený model Zavahrího domu, který zpravodajci sestrojili a přivezli do Bílého domu, aby si ho prezident mohl prohlédnout. Biden se ptal, jak by mohl být dům osvětlen sluncem, na jeho konstrukční materiály a na to, jak by počasí mohlo ovlivnit případnou operaci.
Vysoce postavení právníci Bidenovy administrativy souběžně zkoumali zpravodajské informace týkající se Zavahrího a pokoušeli se stanovit právní základ pro operaci. Biden 25. července – tedy v době, kdy byl v izolaci s covidem-19 – svolal svůj tým k závěrečnému brífinku.
Budete starý, nestačíte. Američané nechtějí, aby Biden opět kandidoval |
Znovu naléhal na „detailní úroveň“, řekl úředník, a ptal se na další možnosti, které by mohly minimalizovat civilní oběti. Ptal se na uspořádání domu – kde jsou umístěny místnosti za okny a dveřmi ve třetím patře – a jaký potenciální účinek by úder měl. Obcházel svůj tým a ptal se každého na jeho názor. Nakonec povolil „přesný letecký úder na míru“, aby cíl zničil.
O pět dní později byly v 6:18 místního času (03:48 SELČ) vypáleny dvě střely Hellfire na balkon úkrytu v Kábulu. „Několik zpravodajských zdrojů“ potvrdilo, že Zavahrí byl zabit. Členové jeho rodiny, kteří se nacházeli v jiných částech domu, nebyli zraněni. Biden, který je stále izolován v Bílém domě s odeznívajícím covidem-19, byl informován, kdy operace začala a kdy skončila.
Lékař, ideolog a bin Ládinův nástupce
Ajmán Zavahrí z Egypta se stal vůdcem Al-Káidy v červnu 2011 poté, co americké síly v květnu stejného roku zabily dosavadního vůdce organizace Usámu bin Ládina. Po útocích z 11. září 2001, které Zavahrí pomáhal koordinovat, nabídlo ministerstvo zahraničí USA odměnu 25 milionů dolarů za informace vedoucí k dopadení tohoto hlavní ideologa Al-Káidy. Vystudovaný lékař Zavahrí, který v posledních letech často vyzýval muslimy k jednotě ve svaté válce, se od roku 2011 skrýval v Pákistánu a Afghánistánu.
V minulosti byl několikrát prohlášen za mrtvého. Podle červencové zprávy OSN se Zavahrího „zvýšený komfort a komunikační schopnosti shodovaly s loňským převzetím moci v Afghánistánu Tálibánem“.
Pan Nepolapitelný. Usámův souputník vytrvale uniká, dál volá po džihádu |
Teoretik terorismu s hustým plnovousem a charakteristickými velkými brýlemi Zavahrí byl kromě útoku na USA 11. září 2011 strůjcem také dalších teroristických operací. Klíčový podíl měl zřejmě na atentátu na americký torpédoborec Cole v jemenském Adenu v říjnu 2000 a útocích na americká velvyslanectví v Keni a Tanzanii v srpnu 1998.
„Zavahrí byl vždy bin Ládinovým mentorem, bin Ládin k němu vzhlížel,“ řekl odborník na terorismus Bruce Hoffman z Georgetownské univerzity. Zavahrí byl podle něj džihádistou již od doby, kdy byl teenager.
V roce 2018 také vyzval ke svaté válce proti USA. Reagoval na tehdejší přesun amerického velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma, o čemž rozhodl tehdejší prezident Donald Trump, když předtím uznal Jeruzalém jako hlavní město Izraele. Dříve třeba vyzval Egypťany, aby svrhli vládu prezidenta Abdal Fattáha Sísího, nebo odsoudil teroristický Islámský stát (IS) za brutální praktiky, včetně uřezávaní hlav, topení a upalování zaživa.
Po roce 2001 Zavahrí Al-Káidu přeměnil z centrálního plánovače teroristických útoků v jakési franšízové řetězce. Vedl sestavení sítě autonomních poboček Al-Káidy po celém blízkovýchodním regionu včetně Iráku či Saúdské Arábie, ale také severní Afriky, Somálska, Jemenu a Asie. V následujícím desetiletí Al-Káida inspirovala nebo se přímo podílela na útocích ve všech těchto oblastech a také v Evropě, Pákistánu a Turecku, a to včetně bombových útoků na vlaky v Madridu v roce 2004 a bombových útoků v Londýně v roce 2005.
Ať Amerika ekonomicky vykrvácí. Šéf al-Káidy vyzval k útokům uvnitř USA |
Dlouhou dobu (nejspíš již od roku 1973) stál v čele Nového džihádu, k Al-Káidě se přidal až na konci 90. let 20. století. V roce 1999 byl ve své vlasti v nepřítomnosti souzen za aktivity spojené s Novým džihádem znovu, tentokrát nad ním vyřkli ortel smrti. V té době už ale Zavahrí pobýval dlouhá léta v zahraničí.
V emigraci žil Ajmán Zavahrí od roku 1985, kdy údajně odjel do Saúdské Arábie. Zavahrí měl poslední slovo v útocích na USA v září 2001, byl hledán i kvůli pumovým atentátům na americké ambasády v Africe v roce 1998, připisovalo se mu naplánování dalších mnoha teroristických útoků po celém světě v minulých letech.
Zavahrí v Kábulu? Tálibán se má zodpovídat
Americký ministr zahraničí Antony Blinken kvůli Zavahrího přebývání v Kábulu osočil hnutí Tálibán, že hrubě porušilo dohodu z Dauhá.
„Tváří v tvář neochotě nebo neschopnosti Tálibánu dodržovat své závazky budeme i nadále podporovat afghánský lid masivní humanitární pomocí a zasazovat se o ochranu lidských práv, zejména práv žen a dívek,“ uvedl Blinken v prohlášení.
Islamistické hnutí Tálibán se v Afghánistánu ujalo moci loni v srpnu po bleskové ofenzivě v době, kdy ze země po 20 letech odcházeli poslední vojáci USA a jejich spojenců. Zavahrího přítomnost v Kábulu tak vyvolává otázky ohledně toho, zda mu Tálibán vědomě poskytoval útočiště. Agentura Reuters s odkazem na nejmenovaného amerického činitele napsala, že představitelé Tálibánu o přítomnosti tohoto teroristy v Kábulu věděli. Spojené státy podle téhož zdroje očekávaly, že Tálibán dodrží svůj závazek, že nedovolí, aby se bojovníci Al-Káidy opět usadili v Afghánistánu.
„Tálibán se bude muset zodpovídat za přítomnost Zavahrího v Kábulu poté, co ujistil svět, že teroristům z Al-Káidy neposkytne útočiště,“ uvedl předseda výboru pro tajné služby americké Sněmovny reprezentantů Adam Schiff.
Terorističtí vůdci zlikvidovaní americkými silamiAbú Músá Zarkáví - Blízký spolupracovník Usámy bin Ládina byl zabit 7. června 2006 při americkém náletu na dům ve vesnici Hibhíb. Šéf irácké větve teroristické sítě Al-Káida, kterému bylo 39 let, patřil k nejhledanějším teroristům, jeho buňka se hlásila k řadě únosů a vražd provedených v Iráku po pádu Saddáma Husajna. Zarkávímu se také přičítaly vraždy dvou rukojmí ze Spojených států. Usáma bin Ládin - Zakladatel teroristické sítě Al-Káida se po útocích z 11. září 2001 a invazi do Afghánistánu téměř deset let skrýval. Saúdskoarabského „krále teroru“ vinili z řady útoků po celém světě již od roku 1998 a stejně dlouho se jej pokoušely najít západní bezpečnostní složky. Čtyřiapadesátiletý bin Ládin byl zabit 2. května 2011 při akci amerického komanda v Abbottábádu poblíž Islámábádu. Jeho mrtvé tělo bylo vhozeno do Arabského moře z paluby americké letadlové lodě Carl Vinson. Anwar al-Awlaki - Radikální muslimský kazatel a americký občan byl šéfem jemenské odnože organizace Al-Káida, o likvidaci čtyřicetiletého teroristy se postaral 30. září 2011 americký bezpilotní letoun při náletu asi 140 kilometrů východně od metropole Saná. Americká rozvědka jej považovala za výkonného šiřitele ideologie teroristů. Abú Bakr Bagdádí - Vůdce teroristické organizace Islámský stát (IS) zemřel v noci na 26. října 2019 při dvouhodinové operaci amerického komanda na severozápadě Sýrie. Podle amerického ministra obrany vojáci během akce vyzývali Bagdádího (48), aby se vzdal, on ale odmítl. V tunelu, kam utekl, nakonec odpálil výbušninu. Smrt nejhledanějšího muže světa, o jehož zabití se několikrát spekulovalo už dříve, potvrdily testy DNA. Jeho ostatky byly pohřbeny do moře. Kásem Solejmání - Dvaašedesátiletý velitel elitních íránských jednotek Kuds byl zabit 3. ledna 2020 při americkém raketovém útoku bezpilotního letounu na letiště v iráckém Bagdádu. Vlivný generál, kterého Washington zařadil na seznam teroristů, velel od roku 1998 jednotkám Kuds (součást revolučních gard), dohlížel na íránský jaderný program a byl považován za architekta strategie takzvaných zástupných válek, kdy Teherán namísto přímého angažmá ve vojenských konfliktech využívá spřátelených milicí k prosazování vlastních zájmů v širším blízkovýchodním regionu. Abú Ibráhím Hášimí Kurajší - Pětačtyřicetiletý Iráčan, který se v říjnu 2019 stal po zabití dosavadního šéfa IS Bagdádího lídrem Islámského státu. Po pádu režimu Saddáma Husajna se připojil k Al-Káidě. Byl několikrát vězněn a v roce 2014 se přidal k IS a byl jedním z hlavních strůjců masakrů příslušníků jezídské menšiny v Sindžáru. V roce 2020 prohlásil, že IS zahajuje další etapu své existence a zaměří se na boj proti Izraeli. Kurajší se odpálil letos 3. února spolu s dalšími členy své rodiny při razii amerických speciálních sil ve městě Atma v severní Sýrii. Máhir Aghál - Lídr IS v Sýrii byl zabit letos 12. července pomocí amerického dronu v severozápadní Sýrii nedaleko hranice s Tureckem. Aghál patřil podle agentury Reuters k pěti nejvýše postaveným představitelům IS v zemi. |
