Núrího zadrželi na stockholmském letišti v roce 2019 a od té doby byl ve vazbě. Obžalován byl z válečných zločinů, kterých se podle švédské prokuratury dopustil podílem na hromadné popravě a mučení politických vězňů.
Docházelo k němu v káznici Gohárdašt, známé také pod názvem Radžaj Šár, ve městě Karadž na severu Íránu v roce 1988, tedy během závěrečné fáze íránsko-irácké války. Švédská prokuratura pro Núrího požadovala doživotní vězení a soud se s jejím návrhem ztotožnil.
Núrí jako vězeňský úředník podle stockholmského okresního soudu přiváděl vězně k výboru, který je posílal na smrt, a doprovázel je i na místo popravy. Obviněný muž během procesu tvrdil, že je nevinný. Podle agentury Reuters se proti verdiktu ještě může odvolat.
Švédové soudí řezníka z Íránu. Stojí za týmiž masakry jako nový prezident |
Jedenašedesátiletý Núrí je prvním člověkem na světě, který byl za popravy odpůrců íránského režimu z roku 1988 odsouzen. Organizace Amnesty International ve své zprávě z roku 2018 napsala, že roku 1988 mohlo být v Íránu na vládní příkaz popraveno až pět tisíc lidí, možná i více.
Mezi popravenými byli především sympatizanti exilové opoziční skupiny Lidoví mudžáhedíni, která bojuje proti íránské islámské republice od jejího vzniku v roce 1979 a během osmi let irácko-íránské války stála na straně Saddáma Husajna. Hromadně byli rovněž popraveni političtí disidenti a příslušníci levicových skupin.
Núrí v té době zastával funkci asistenta zástupce prokurátora ve věznici. Soud ve Stockholmu ho uznal vinným ze závažných zločinů proti mezinárodnímu právu a vražd.
„Obžalovaný byl ve své roli asistenta zástupce prokurátora ve věznici Gohárdašt v Karadži nedaleko Teheránu společně a ve spolupráci s dalšími zapleten do poprav, které byly vykonány po fatvě nejvyššího vůdce Íránu,“ stojí v rozsudku s odkazem na ajatolláha Chomejního.
Doživotní trest ve Švédsku obvykle znamená nejméně 20 až 25 let strávených za mřížemi, s možností prodloužení. Pokud někdy odsouzený vyjde na svobodu, bude ze Švédska vyhoštěn.
Situace je o to zajímavější a pro současný Írán citlivější, že se na vraždách a mučení lidí ve věznicích Gohardašt a Evín podílel i Ebráhím Raísí. Toho před časem Íránci zvolili novým prezidentem. A právě kvůli své účasti v takzvané Komisi smrti je Raísí vůbec první hlavou Íránu, na kterou svět už před nástupem do úřadu uvalil ekonomické sankce.
Írán rozhodnutí švédského soudu kritizoval. „Je zcela jisté, že Núrího trest byl politicky motivovaný a nemá právní platnost,“ podotkl mluvčí íránské diplomacie Náser Kanání.