„Jediné štěstí bylo, že to tehdy jen lízlo okraj města, většina škod byla v lesích,“ vzpomíná na osm let starou událost, kdy tornádo poničilo stromy i několik střech v krnovských místních částech Ježník a Kostelec, tehdejší starostka Alena Krušinová.
„Myslím, že dvěma lidem se tehdy podařilo natočit i samotný vzdušný vír. A také si pamatuji úžasnou souhru všech záchranných složek, hlavně hasičů. Chlapi tehdy přes celou noc makali, natahovali plachty, zabezpečovali, bylo to úžasné. Ale určitě to nebyla taková hrůza jako na Moravě,“ dodala starostka s tím, že pamětníci ani archiváři o ničem podobném na Krnovsku dříve neslyšeli.
„A to včetně sudetských Němců, kteří se do města pravidelně vracejí. Tornádo v Krnově bylo do té doby neznámou věcí,“ dokončila starostka.
Podle záznamů bylo při krnovském tornádu poškozeno zhruba čtyřicet domů, osm lidí bylo zraněno.
Další zaznamenané tornádo, z 27. srpna 2010 ve Vratimově, naštěstí zasáhlo jen tři domy a obešlo se bez zranění.
Podle záznamů meteorologů bylo na území kraje zaznamenáno nejméně deset tornád, nejstarší záznam pochází z roku 1921. Dne 21. června 1932 bylo tornádo zaznamenáno hned na dvou místech, ve Spálově na Novojičínsku a v Milosticích na Opavsku.
Ve Spálově tehdy podle kronikářů smršť zcela zničila pět domů a dalších 25 těžce poškodila.
„Na místo katastrofy proudily od časného rána do pozdního večera zástupy lidstva, aby zhlédli hrůzy této zvláštní pohromy, kterou na Opavsku dosud nikdo nepamatuje a která nebyla dosud nikým zaznamenána,“ popsal podle serveru tornadacz.cz úder tornáda v Milosticích místní kronikář.
V roce 1957 se přehnala ničivá větrná smršť
Ne vždy jsou ale starší prameny pro zjištění, zda a kdy v kraji tornáda škodila, tak využitelné. „Je trochu problém pracovat s historickými záznamy, kdy mohlo být, zvláště dříve, napsáno ‚na zem se spustil ďábel‘, nebo něco podobného. To se pak těžko ověřuje, o co mělo jít, zda šlo například o tornádo,“ vysvětluje obtížnost hledání ve starších záznamech Roman Volný z ostravské pobočky ČHMÚ, který se na výskyt tornád specializuje.
Velké škody ale nepůsobí jen tornáda. Například v roce 1957 poničila větrná smršť rozsáhlé území od Kozlovic přes Frýdek-Místek až po Ostravu.
„Nevím, jestli tehdy šlo o tornádo, ale hodně silný vítr to určitě byl,“ vzpomíná současný starosta Kozlovic Miroslav Tofel. „Bylo to v roce 1957, a jak vzpomínali rodiče, trvalo to jen pár minut, možná dvacet, ale zkáza byla velká.“
Po smršti bylo poničeno několik domů, o střechu tehdy přišel například i kostel na Myslíku. A škody byly hlášeny i v Místku, v okolí Frýdlantské ulice.
Následky bouře tehdy řešili i v Ostravě. „Zatím nejničivější větrná smršť byla na Ostravsku zaznamenána dne 14. srpna roku 1957. Podle pamětníků vítr dosahoval takové síly, že cloumal tramvajovými vozy, lámal stromy, odnášel střechy, ale žádné tornádo to určitě nebylo,“ vysvětluje kronikář obvodu Ostrava-Jih Petr Lexa Přendík.
Jen škody na domech VŽKG byly tehdy odhadnuty na 400 tisíc korun.
A podle knihy Antonína Obůrky Dějiny Hrabůvky měla událost i poněkud komicko-kriminální dopad. „K pochvalnému uznání práce požárníků, zaměstnanců stavebního oddělení VŽKG a chlapců z učiliště se připojilo politování nad nekalými živly, protože se jedna celá střecha ztratila.“
Lidé natočili, jak se tornádo řítí obcí (24.6. 2021)
