„Rusko na seznam nepřátel v květnu zařadilo jen dvě země. Jednou je nevyhnutelně USA, druhou středoevropská zemička, která má desetinu ruské populace i rozpočtu na obranu: Česká republika,“ píše The Times.
Deník připomíná, že Česko se na seznamu octlo poté, co čeští vyšetřovatelé na jaře konstatovali, že do výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 byli zapojeni agenti ruských tajných služeb.
„Obecněji se ale Česká republika jeví jako ostře sledované geopolitické bojiště ve hře mezi Washingtonem, Moskvou a Pekingem. Jádrem těchto soubojů je česká zahraniční politika, kterou zmítá tolik rozporů, že ji někteří analytici popisují jako schizofrenickou,“ líčí The Times.
Česko, které je členem NATO a EU, se podle listu na jedné straně snaží navázat pevnější vztah se západními spojenci, na straně druhé ale prezident Miloš Zeman „touží po užších vztazích s Ruskem a Čínou a pěstuje rozpolcenost maďarského stylu mezi východem a západem“.
List připomíná, že Zeman po odhalení, že za výbuchem ve Vrběticích stojí Rusko, týden kauzu vůbec nekomentoval a „ukryl se za zdmi Pražského hradu s týmem poradců, kteří mají rozsáhlé vazby na Rusko a Čínu.“
„Když promluvil, nevyjádřil pobouření nad útokem na svou vlast. Místo toho pohrdal vlastní zpravodajskou službou BIS, která vyšetřování provedla, a trval na tom, že o ruském zapojení není dost důkazů,“ líčí deník a připomíná, že Zeman v posledních letech BIS hojně častoval urážkami.
25. dubna 2021 |
Zeman straní Rusku a Číně, píše list
„Hrubá rétorika není pro českého prezidenta neobvyklá. Často ji používá také proti liberálním frakcím k pěstování image člověka z lidu, a to ve snaze oslovit voliče mimo velká města,“ konstatuje The Times.
List rovněž uvádí, že kauza kolem Vrbětic zdaleka není první Zemanovou machinací. Připomíná například jeho setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v roce 2016 v Praze, po kterém Zeman chválil Čínu jako cenného ekonomického a politického partnera.
Česko-ruské vyhošťováníČesko kvůli Vrběticím v dubnu vyhostilo 18 pracovníků ruské ambasády, které označilo za agenty ruských tajných služeb. Rusko reagovalo vyhoštěním 20 diplomatů či zaměstnanců české ambasády v Moskvě. Česko poté rozhodlo o vyhoštění dalších Rusů. Moskva na to oznámila, že přechází v počtech pracovníků ambasád "na striktní paritu". |
„I když se obrovské slíbené investice tehdy nenaplnily, Zeman nadále podporuje čínské zájmy na místní i mezinárodní scéně. S Ruskem zachází prezident Česka velmi podobně,“ domnívá se The Times.
Ačkoli zahraniční diplomaté v Praze podle listu chápou, že Zeman politiku země neurčuje, jeho činy zasévají mezi západní spojence pochyby.
Deník si všímá, že zatímco po útoku novičokem v britském Salisbury, jenž měli v roce 2018 provést stejní agenti ruské tajné služby GRU, kteří mají na svědomí útok ve Vrběticích, přikročilo k solidárnímu vyhoštění diplomatů osmnáct zemí EU, kvůli Vrběticím to udělalo jen pět států Unie.
„Reakce unijních států na výzvu českého premiéra Andreje Babiše o solidaritu byla velmi vlažná,“ napsal list, podle kterého se Babiš o zahraniční politiku příliš nezajímá.
„S obchodním impériem rozšířeným po celé EU má miliardář zájem na udržování zdravých vztahů se Západem, ale zároveň spoléhá na Zemana, že mu pomůže zůstat u moci,“ píše The Times s tím, že Babiš se proto často zdráhá napadnout prezidentovu „alternativní“ zahraniční politiku.
Česko se nebojí Čínu a Rusko provokovat
List si nicméně všímá, že v Česku rovněž existují prozápadní politické frakce, včetně několika postav ve vládě a opozici, které se „snaží o narušení vztahů s Ruskem a Čínou a posílení vazeb se Západem“.
Mimo jiné připomněl, že česká vláda jako první v EU zakázala společnosti Huawei pracovat na 5G sítích kvůli jejím vazbám na Peking, za což Zeman Babiše „ostře pokáral“. Čínu podle The Times rovněž rozzuřila loňská cesta předsedy senátu Miloše Vystrčila na Tchaj-wan.
Česko se podle deníku nebálo v předchozích letech „provokovat“ ani Rusko, a to například když Praha odstranila sochu maršála Ivana Koněva nebo pojmenovala náměstí před ruskou ambasádou podle Borise Němcova, kritika Kremlu zavražděného v roce 2015.
The Times uvádí, že přestože analytici označují českou zahraniční politiku za schizofrenickou, české ministerstvo zahraničí jednoznačně popírá, že by docházelo k nejasnostem. „Zeman může být provokativní, ale politika zůstává pevně pod kontrolou vlády,“ měl říct listu jeden z úředníků.
„Jak dlouho lze tyto nejasnosti ještě udržet v prostředí narůstající geopolitické rivality, je otázkou. Většina analytiků nicméně varuje, že neshoda je dlouhodobě neudržitelná,“ uzavírá list.
