„Ministerstvo zemědělství jako jeden z možných návrhů podpory českých zemědělců a potravinářů navrhuje nakupovat ve státních a veřejných institucích místní a regionální potraviny. Z pohledu resortu jde o jeden z nástrojů směřující ke zvyšování soběstačnosti České republiky s tím, že státní správa by měla začít nejprve sama u sebe,” popsal mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.
Jinými slovy tak ministerstvo připravuje vyhlášku s přehledem “základních potravin”. Plánuje zároveň upravit novelu zákon o zadávání veřejných zakázek, kde by byly stanoveny podmínky v zadávacím řízení pro veřejné zadavatele.
Úprava by konkrétně měla být zaměřena na instituce, jako jsou například ministerstva, krajské úřady, školy, školky, nemocnice, domovy důchodců či další sociální služby.
A co na to školy a nemocnice?
Redakce iDNES.cz se obrátila na některé nemocnice a školy s dotazem, jak to nyní se složením potravin vypadá. Instituce mají pochybnosti, zda v České republice bude potřebných potravin dostatek.
Upřímně si to nedokážu představit. S ohledem na normy, které u nás pro ono vaření platí to není možné. Rýži nebo lososa u nás v požadovaném množství nevypěstujete. Musela by se toho změnit daleko více než jen novela v jednom zákoně. - Pavel Vyhňák, ředitel ZŠ Šlapanice |
„Tuto aktivitu bychom podpořili, je otázkou, zda český trh pokryje veškeré požadavky,“ uvedla Marie Heřmánková, mluvčí Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
„U nás se podíl českých surovin pohybuje v množství cca 20 procent z celkově spotřebovaných, a to i vzhledem k tomu, že při výběrovém řízení nelze uvádět jako zemi původu ČR,“ podotkl vedoucí stravovacího odboru Fakultní nemocnice v Motole Jiří Pfleger. Výrobní cena minutkového jídla u nich dosahuje 43,57 koruny, hlavní jídlo pak stojí 25,97 koruny.
Výrobu z českých jídel si dokáže představit, pokud by byla zachována dosavadní pestrost z výběru potravin. Přesto nevylučuje, že by pak s ohledem na takovou vyhlášku pravděpodobně vzrostla cena jídla za jednu porci.
„Takovéto nápady jsou velmi nebezpečné a naprosto nesmyslné. Některé země vyvážejí brambory, jiné auta. Tak to prostě Evropa s volným pohybem zboží chce a je to dobrá věc. Pokud by nařízení vyšlo, budeme každopádně kupovat dražší suroviny na obědy a oběd zdražíme,“ reagoval Jaroslav Jirásko, ředitel Základní školy K. V. Raise v Lázních Bělohrad a viceprezident Asociace ředitelů základních škol.
Nedokáže si představit, že by ministerstvo dokázalo zajistit dostatek základních potravin pro všechny. „Proč raději vláda nezajistí, aby peníze, které se dávají na „Ovoce do škol“ dostávaly přímo školy a ty si nakoupí ovoce od místních farmářů, a ne, že děti dostanou ke svačině hrušku z Brazílie?“ dodal.
Mít zákonnou možnost kupovat vše z regionu považujeme za ideální řešení. Jednak bychom byli soběstační, ale také ekologičtí, protože by se potraviny a suroviny zbytečně nepřevážely. Navíc by to znamenalo podporu zaměstnanosti. V současné situaci však musíme dbát na finanční stránku a cenovou nabídku, abychom vyhověli liteře zákona o veřejných zakázkách. - Adam Fritscher, mluvčí Fakultní nemocnice Olomouc |
„Českým potravinám se vůbec nebráníme, naopak, ale jednoznačně se zvýší cena obědů, o kolik je zcela těžko říci, dodavatelé nám informaci o původu výrobku automaticky nesdělují. Osobně bych tento PR stunt raději oželel,“ reagoval Ondřej Lněnička, ředitel Základní školy profesora Švejcara.
Dobrý nápad, ale...
Nápad resortu vyvolává smíšené pocity i u dalších institucí. Zatímco zemědělci návrh vítají, hospodářská komora je rezervovanější.
I naše malá venkovská škola a školka se už několik let snaží oslovovat místní zemědělce. Daří se nám nakupovat regionálně zejména základní zeleninu: brambory, cibuli. Ovoce v tak malém množství je složité nakoupit s dovozem z blízkých farem - nevyplatí se jim tak malá zakázka a obyčejně ani nerozvážejí. Důležitý je zdravý selský rozum vedoucích školních jídelen a ředitelů, chtějí vařit zdravě a chutně. To žádné kvóty nespasí. - Lenka Špittová, ředitelka ZŠ Kršice |
„Každé podpoření produkce základních potravin na domácím trhu vítáme. Považujeme za samozřejmé, že české úřady budou podporovat českou produkci. Jde o zcela běžnou praxi používanou v rozvinutých zemích, která pomáhá domácím zemědělcům a zpracovatelům,” uvedl mluvčí Zemědělského svazu ČR Vladimír Pícha s tím, že u návrhu nevidí žádný negativní dopad. Podle svazu by měla být podpora místních výrobců samozřejmá a státní úřady by v tomto měly jít příkladem.
Kritičtější však k nápadu ministerstva zemědělství je komora. Podle ní jde o komplexní problém. „Tyto instituce financované z veřejných peněz mívají nízké rozpočty, a často proto nakupují ty nejlevnější potraviny bez ohledu na jejich kvalitu,” uvedl mluvčí komory Miroslav Diro. Zdůraznil, že dnes se zejména nakupuje podle ceny.
Podle něj je myšlenka podporovat lokální potraviny správná. Potraviny necestují půlku světa, méně se zatěžuje životní prostředí, podporuje se lokální ekonomika.
„Nicméně ve svobodné demokratické zemi státní orgány nesmí obecně spotřebitelům nařizovat, co mají kupovat. Inspiraci je třeba hledat v těch evropských zemích, které úspěšně a bez porušení pravidel vnitřního trhu efektivně spotřebovávají vlastní produkci,” dodal.
O dobrém záměru ministerstva zemědělství mluví i Potravinářská komora ČR. Má však také výhrady. „Nejsem si jistý, zda by měly být nějaké potraviny vyjmenovávány vyhláškou, myslím, že daleko lepší je definice místního dodavatele, pokud nejsou schopni poptávané produkty nabídnout, může zadavatel zakázky rozdělit a nakoupit i jinak,” uvedl Miroslav Koberna, ředitel pro programování a strategii Potravinářské komory ČR.
Zákon o potravinách
Ministerstvo zemědělství k návrhu českých potravin do institucí nicméně dodalo, že je zatím pouze konceptem řešení a nejdříve musí být projednán a přijat ve Sněmovně. Změnu chce ministerstvo prosadit v kontroverzní novele zákona o potravinách.
Právě ta vyvolala velkou debatu mezi poslanci a odborníky z jiného důvodu. Měla stanovit povinný podíl až 85 procent českých potravin v obchodech. „Já nevidím důvod, aby se sem vozila jablka z Jižní Ameriky v sezoně. Nevidím důvod, abychom dováželi hrušky,“ komentoval začátkem června návrh ministr zemědělství Miroslav Toman.
Mléko u školáků úspěchy neslaví. Stát ho dotuje, ale často se vyhazuje |
Zastánci sporné novely argumentují tím, že i koronavirová krize ukázala, že je žádoucí, aby ČR byla soběstačnější v produkci potravin, které místní zemědělci dokážou vyrobit ze stejných či nižších nákladů jako ti zahraniční.
Německá stanice Deutsche Welle informovala o tom, že Čechům hrozí, že se budou muset vzdát banánů a jíst horší a dražší potraviny, pokud by zákon prošel. V článku také připomíná, že české zemědělství nemůže celou zemi uživit. Česká republika je totiž na dovozu potravin do značné míry závislá, a to i v takových základních potravinách, jako je například ovoce, zelenina, vepřové maso nebo drůbež.
Návrh novely zákona o potravinách s tímto pozměňovacím návrhem ve Sněmovně ale zatím schválen nebyl, politická debata se začátkem června vrátila zpět do sněmovních výborů. Pro znalce parlamentních zvyků to prakticky znamená, že tato konkrétní iniciativa skončila prakticky u ledu.
