Podle organizace Save the Rhino International Organization jižních tuponosých nosorožců zbývá v přírodě jen necelých dvacet tisíc. Na rozdíl od severního poddruhu, o kterém by se dalo v podstatě říct, že je vyhynulý.
Nosorožci tuponosí, kteří se nazývají také nosorožci bílí nebo širokohubí, patří po slonu k největším suchozemských savcům. Jejich domovem je Afrika, samci většinou žijí osaměle, zato samice ve skupinách často až po 12 jedincích.
Copenhagen Zoo je kontroverzní zoologickou zahradou. Ač patří mezi nejstarší zahrady v Evropě (byla založena v roce 1859) a ročně ji navštíví přes milion návštěvníků, smutně se „proslavila“ v roce 2014 tím, že utratila zdravého žirafího samce Maria a vzápětí i čtyřčlennou lví rodinu.
Vedení se bránilo tím, že muselo uvolnit místo novému chovnému páru. Přitom například o lví smečku měly zájem jiné zoologické zahrady, mezi nimi i zoo ve Dvoře Králové pro nově budované lví safari. Jenže na jejich nabídku dánská zoo nijak nereagovala.
„Nabídka šla jak na e-mail kodaňské zoo, tak přímo na ředitele Bengta Holsta. A nedostali jsme vůbec žádnou odpověď,“ podivoval se ředitel královédvorské zoo Přemysl Rabas pro web České televize.
„Ty dvě lvice začaly dospívat, to znamená, že samec by o ně začal mít zájem. To jsme nechtěli, protože je to jejich otec. A původní lvice je už moc stará na to, aby znovu zabřezla,“ vysvětlil tehdy výkonný ředitel zoo Steffen Stræde.
A rozčiloval se tehdy i současný ředitel pražské zoo Miroslav Bobek. „O duševním zdraví kodaňského ředitele zoo by se dalo s úspěchem pochybovat. Naprosto to popírá důvod, proč tady jsme. Zpochybňuje to práci všech zoologických zahrad, je to něco, co nás strašně poškozuje,“ myslel si.
Podotkl, že občas se nějaké zvíře utratit musí, ale pouze pokud je staré nebo nemocné a neexistuje jiná možnost. „Znovu opakuji, že v případě Kodaně ta možnost existovala,“ dodal.
Dánové obecně mají zřejmě trochu jiný přístup. Vzpomeňte, jaký rozruch vzbudila veřejná pitva lví samice v zoo v Odense.