Hongkongská policie v neděli použila proti demonstrantům slzný plyn i vodní děla. Už před začátkem nepovolených protestů se snažili policisté slzným plynem rozehnat scházející se lidi zejména v nákupní čtvrti Causeway Bay.
Nedělní akce v Hongkongu je nejenom pokračováním kampaně proti Číně, ale i shromážděním svolaným v sedmi desítkách dalších měst světa proti totalitě. Pochod se už konal například v australském Sydney.
Na protest přišlo mnoho lidí v černém a po policejních zásazích se přeskupovali a znovu scházeli. Na pochodu k vládnímu komplexu volali heslo Stůjte za Hongkongem, bojujte za svobodu. Někteří si sundali roušky z obličeje a házeli předměty na zásahovou jednotku, další nesli americké a britské vlajky.
Lidé i nadále protestují proti tomu, co označují za čínskou tyranii. Násilí však provázelo i sobotní protest. Policisté použili vodu i pepřový sprej, když se lidé snažili překonat zátaras před vládním komplexem. Nedaleko dějiště hlavní akce dav zablokoval dopravní tepnu u sídla čínské armády.
Lidé také pokřikovali na policisty, psali protičínská hesla na zdi obchodů či namířili laser na vrtulník nad hlavou. Při minulých demonstracích policie totiž z vrtulníku shazovala na demonstranty světélkující prášek. Policisté nakonec vyvěsili červenou vlajku, která upozorňuje na možné použití síly.
Akce svolala Občanská fronta za lidská práva jako připomínku pátého výročí zahájení takzvané deštníkové revoluce, jejímž cílem bylo prosadit v Hongkongu plně svobodné volby.
Tvář hnutí bude kandidovat
Před zahájením shromáždění dvaadvacetiletý aktivista Joshua Wong podle agentury AP uvedl, že bude kandidovat do nadcházejících listopadových voleb. Dodal, že všechny pokusy zabránit mu v kandidatuře dají nový impuls nynější vlně protestů, jež začala v červnu. Podle něj půjde o klíčové hlasování, která má Pekingu ukázat odhodlání občanů vydobýt si svá práva.
„Před pěti lety jsme řekli, že se vrátíme, a teď jsme zpět a ještě odhodlanější. Máme před sebou boj o svůj domov a zemi,“ řekl na tiskové konferenci. Wong už má za sebou za své aktivity několikeré věznění.
Aktivista si je vědom toho, že ho úřady mohou vyřadit, jak to v minulosti udělaly dalším členům strany Demosisto, kterou založil. Důvodem zákazů byly požadavky kandidátů na větší míru sebeurčení Hongkongu. Wong prohlásil, že politický dohled Pekingu omezuje autonomii Hongkongu. Tato bývalá britská kolonie je od roku 1997 pod správou Pekingu v režimu jedna země, dva systémy. „Jestliže mě (z voleb) vyřadí, vývoj se tím urychlí,“ řekl Wong.
Čína ustoupila odpůrcům v Hongkongu. Smetení jednoho zákona jim ale nestačí |
Naposledy policie Wonga zadržela v srpnu s dalšími aktivisty za organizování nepovoleného shromáždění. Nyní je na svobodě na kauci. Přesto odjel do Spojených států, Německa a na Tchaj-wan, aby získal podporu pro protestní hnutí, na jehož začátku byly demonstrace proti zákonu o vydávání lidí podezřelých ze spáchání trestného činu do pevninské Číny.
Aktivisté, kteří odmítají čínskou vládu, volají po demokracii a dokonce i po nezávislosti na Pekingu, už v Hongkongu protestují více než tři měsíce. Na rozdíl od poklidné deštníkové revoluce, kdy protestující v roce 2014 okupovali 79 dní klíčová místa ve městě, se během pěti let jejich hnutí radikalizovalo. Mimo jiné i proto, že vláda neučinila žádné ústupky. Protesty v posledních měsících často vyústí v násilné střety s policisty, na které protestující útočí benzinovými bombami, kamením a svítí jim do očí lasery.
Na sociálních sítích naopak kolují záběry policistů, kteří bijí náhodné protestující. Při demonstracích už bezpečnostní síly použily slzný plyn, vodní děla, gumové projektily a příležitostně také ostrou střelbu do vzduchu.
