Chodníček na Roxham Road je u lidí prchajících do Kanady velmi oblíbený. V posledních letech ho využily už desetitisíce lidí. A na rozdíl od běženců, kteří chtěli americko-kanadskou hranici přejít legálně na úředně určených místech, také dostaly možnost požádat v cílové zemi o azyl.
Podle dohody Safe Third Country Agreement z roku 2004, ve které se USA a Kanada navzájem uznávají za země bezpečné pro uprchlíky, jsou totiž příchozí z oficiálních přechodů okamžitě vraceni zpět do Spojených států.
Ve smlouvě je ovšem mezera a na migranty, kteří do Kanady vstoupí jinudy, se nemyslí. Právě to se nyní Ottawa pokouší změnit. Podle deníku The Washington Post požádala americkou vládu o úpravu smlouvy. Pokud projde, každý nový žadatel o azyl, který hranici přešel mimo hraniční přechod, tam bude převezen a odtamtud ho úřady stejně jako ostatní deportují zpět do USA.
„Doufáme, že nová podoba ujednání přiměje lidi, aby hranici přecházeli na obvyklých přechodech a bezpečnost i integritu našich hranic se tak dařilo udržet,“ uvedla mluvčí kanadského ministra hraniční bezpečnosti a snižování organizovaného zločinu Billa Blaira.
Přechod na Roxham Road a další nestřežená místa za uplynulé dva roky využilo přes 40 tisíc lidí, mezi nimi například Haiťané či Nigerijci a čím dál více i Venezuelané a Kolumbijci.
Ze své země obvykle nejdřív s turistickým vízem v kapse zamíří do Spojených států a odtamtud pak nepozorovaně do Kanady. Pokud je zastaví kanadská policie, stačí říct, že chtějí požádat o azyl, a mohou pokračovat. Kritici zavedené praxe to nazývají ilegální imigrací a tlačí na vládu, aby to změnila.
Kanada slíbila pomoc uprchlíkům, pak nestíhala vyřizovat žádosti |
Ze stran organizací, které příchozím běžencům pomáhají, však zaznívá, že tvrdší přístup uprchlíky pouze donutí hledat jiná a mnohdy nebezpečnější místa na dlouhé americko-kanadské hranici a že se navíc mohou obrátit na pašeráky, kteří jim s příchodem do nové domoviny pomohou.
Upozorňují také, že si lidé na útěku před sexuálním násilím nebo zločineckými gangy Kanadu nevybírají náhodou. Mají tam totiž větší šanci azyl získat než třeba v USA, které jsou vůči přijímání imigrantů čím dál méně vstřícné. Opatření z posledních měsíců tak o to víc zvedla provoz na kanadsko-americké hranici.
Kanaďany v říjnu čekají parlamentní volby a vláda premiéra Justina Trudeaua, která byla dosud známá přívětivým přístupem k přijímání uprchlíků, proto začala i kvůli restrikcím v USA přitvrzovat. Kromě žádosti o změnu zmíněné úmluvy chce také migrantům, kteří už o azyl požádali v jiné zemi, zabránit v tom, aby o něj požádali i v Kanadě.
Dnešek si budeme pamatovat, vítal první z tisíců uprchlíků kanadský premiér |
Sám premiér podle serveru Global News změny vysvětluje snahou zajistit, aby byl azylový systém země férový pro všechny tak, aby v něj kanadští občané mohli mít i nadále důvěru, což vyžaduje, aby uprchlíci přicházeli legálně.
Zatím není jasné, zda Spojené státy žádost o úpravu úmluvy přijmou. Zatímco se pod vedením prezidenta Donalda Trumpa snaží před běženci ochránit svou jižní hranici s Mexikem, svou severní hranici o délce téměř devět tisíc kilometrů prakticky nestřeží. „Mám podezření, že prezident Trump v tom bude chtít Trudeaua pěkně vykoupat,“ míní Christopher Sands, ředitel Centra kanadských studií na Johns Hopkinsově univerzitě ve Washingtonu.
