RE nicméně upozornila, že celkově se míra uvězněných lidí v Evropě mezi lety 2016 a 2018 snížila o téměř sedm procent a že v průměru se zkrátily i tresty odnětí svobody, a to z 8,8 na 8,2 měsíce.
Z celkových trendů se Česká republika vymyká, protože v roce 2018 bylo v českých věznicích 209 lidí na 100.000 obyvatel, zatímco průměr 44 sledovaných zemí je 103 vězňů na 100.000 obyvatel. Česko je v tomto ohledu na šestém místě za Ruskem, Gruzií, Ázerbájdžánem, Litvou a Moldavskem. Počet vězňů v ČR přitom v posledních letech kontinuálně roste: ještě v roce 2015 jich bylo 198 na 100.000 obyvatel.
Vzhledem k počtu uvězněných lidí trpí Česko i přeplněností věznic, když na 100 míst ve věznicích loni připadalo 106 vězňů. Větší přetlak ve věznicích zažívají jen v Severní Makedonii, Rumunsku, Francii, Itálii, Moldavsku, Srbsku a Portugalsku. Zároveň Česká republika patří ke státům, kde si vězni odpykávají v průměru nejdelší tresty.
V roce 2017 to bylo průměrně 24 měsíců - delší dobu trávili lidé za mřížemi pouze v Ázerbájdžánu, Portugalsku a Rumunsku. I v tomto ohledu je tendence setrvale rostoucí, protože ještě v roce 2005 byla průměrná délka trestu v ČR 12,1 měsíce, v roce 2014 19,9 měsíců.
Česko rovněž patří k zemím, kde je za mřížemi ve srovnání s dalšími státy poměrně hodně žen. Zatímco evropský průměr je pět procent žen z celkového počtu vězňů, v ČR tvoří ženy 7,4 procenta vězňů. Naopak vazebně stíhaní tvoří v ČR jen 8,2 procenta všech lidí za mřížemi, zatímco evropský průměr je 22 procent.
Výroční zprávu o vězeňství pro RE připravil Ústav kriminologie a trestního práva se sídlem v Lausanne. Ze 47 členských zemí RE do ní zařadil 44 států, z nichž se mu podařilo získat relevantní data.
