Ještě v srpnu, chvíli předtím, než se definitivně stal ředitelem Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), byl Radim Dragoun ke svým budoucím podřízeným smířlivý. „Každý by měl umět obhájit svoji práci a každý by k tomu měl dostat šanci. Takže to určitě není o tom, že by se mělo bezhlavě vyhazovat,“ prohlásil Dragoun.
Reagoval tak na časté zvěsti z bezpečnostní komunity o chystaném zemětřesení na GIBS.
Důvod k odchodu
Teď se zdá, že řada Dragounových podřízených před ním svou práci ani obhajovat nechce. Podle informací MF DNES se chystá odejít asi deset lidí. Důvodem však není primárně Dragounův nástup, ale spekulace o příchodu nových manažerů.
Na GIBS by mělo v blízké době zamířit hned několik bývalých policistů spojených s dnes již zaniklým Útvarem pro odhalování organizovaného zločinu. Mimo jiné podplukovnice Pavlína Marušincová, která byla jedním z detektivů, kteří vyšetřovali kauzu Jany Nagyové a zneužití vojenské rozvědky.
Ekonomický deník, který na tato jména jako první upozornil, uvedl, že mezi nimi bude i David Plecitý, který v současné době působí ve finanční rozvědce FAÚ, nebo Marek Foglar, bezpečnostní ředitel Vrchního státního zastupitelství v Praze.
Redakce však od důvěryhodného zdroje ověřila, že Plecitý nabídku sice dostal, ale odmítl ji.
A bezpečnostní ředitel vrchního státního zastupitelství Marek Foglar také zůstává na svém postu. „Pan Foglar na GIBS neodchází,“ napsala MF DNES vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová.
Šéf GIBS Dragoun na dotaz MF DNES ohledně příchodů a odchodů z inspekce nereagoval.
Už jen spekulace o příchodu lidí spojených s ÚOOZ je jedním z důvodů, proč se asi desítka inspektorů chystá GIBS opustit. „Pokud by někdo takový na GIBS přišel, tak odejdou. Mají v živé paměti vyhrocené vztahy mezi GIBS a ÚOOZ,“ řekl MF DNES zdroj z bezpečnostní komunity.
Pro pochopení situace je třeba se vrátit o tři roky v čase. Do doby, kdy ještě existoval Útvar pro odhalování organizovaného zločinu vedený Robertem Šlachtou.
Mezi „jeho“ ÚOOZ a GIBS panovala silná nevraživost. Zatímco detektivové protimafiánského útvaru měli pocit, že je inspekce žene k výslechu kvůli sebemenší stížnosti lidí, které ÚOOZ vyšetřovala, GIBS se zase nelíbilo, že Šlachtovi lidé čím dál tím častěji zasahují do revíru inspekce a soustředí se na zkorumpované policisty, což je papírově jasně v náplni GIBS.
Prohnilí proti prohnilým
Tohle napětí vyvrcholilo ve dvě třaskavé kauzy, které – ať už plánovaně jako reakce GIBS na zásah ÚOOZ, nebo náhodou – vyvrcholily na podzim roku 2015.
Šlachtovi detektivové tehdy při akci Vidkun pozatýkali vysoce postavené olomoucké policisty. Jen týden nato si inspektoři GIBS došli pro detektiva ÚOOZ Luďka Vokála pro podezření, že se nechal uplácet od brněnského kontroverzního podnikatele Albina Arifoviče.
Především kauza Vidkun poté vedla k diskusi o tom, zda ÚOOZ neobchází GIBS, když zatýká policisty. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman však řekl, že státní zástupci si sami mohou určovat, kdo má jejich důvěru a komu vedení vyšetřování svěří. Čímž naznačil, že právě GIBS se velké důvěře žalobců netěší.
Úkol pro Dragouna
Vztahy mezi státními zástupci a inspektory GIBS chce Dragoun napravovat. Předpoklady k tomu má: sám je totiž bývalým státním zástupcem a k tomu se v kuloárech spekuluje, že má dobré vztahy s pražskou vrchní státní zástupkyní Lenkou Bradáčovou a nejvyšším žalobcem Pavlem Zemanem. Ty mu údajně taky dopomohly k šéfovskému postu.
On sám však v rozhovoru pro MF DNES řekl, že se jim pouze zmínil o své kandidatuře. „Oba na to reagovali velmi pozitivně,“ řekl Dragoun.
Ten se musí vypořádat i s tím, že byl do čela inspekce, která vyšetřuje mimo jiné přečiny policistů, vybrán vládou Andreje Babiše, který je obviněný v kauze Čapí hnízdo. Babiš však svůj politický vliv na Dragouna odmítá, stejně jako nový ředitel GIBS.
