V neděli zástupci zmíněných zemí podepsali v kazašském městě Aqtau konvenci o právním statusu Kaspického moře. A je to průlom. První jednání o povaze Kaspiku začala podle Rádia Svobodná Evropa (RFE/RL) už v roce 1996.
Před tím bylo moře pod kontrolou prakticky jen dvou států, Sovětského svazu a Íránu, po zániku SSSR v roce 1991 se však počet pobřežních států zvýšil na pět. Zdánlivý detail, jestli je Kaspické moře skutečně moře, nebo jezero, byl pro tyto státy naprosto zásadní.
Pokud by to totiž bylo jezero, rozdělily by si obrovské tamní zásoby ropy a zemního plynu na pět rovných dílů. V případě, že by to bylo moře, by si však vodní plochu rozkreslily na své námořní vody a setkaly se uprostřed.
Tato varianta podle RFE/RL nakonec vyhrála, ruská mutace BBC k tomu ještě dále poznamenává, že konvence ustanovila dno jako moře a vodní plochu jako jezero. Užívání dna Kaspického moře tak podléhá mezinárodnímu právu.
Nedělní schůzky se zúčastnil ruský prezident Vladimir Putin, kazašský prezident Nursultan Nazarbajev, turkménský prezident Gurbanguli Berdymuhamedov, ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev a íránský prezident Hasan Rúhání.
Kaspické mořeKaspické moře není mořem v pravém slova smyslu, neboť není součástí světového oceánu - z tohoto hlediska je to slané jezero, podobně jako např. Mrtvé moře. Geologicky se nicméně jedná o část někdejšího oceánu, která od něj byla oddělena vyzdvižením pevniny. Dno nejhlubších částí Kaspického moře má proto charakter oceánské kůry, čímž se liší od běžných kontinentálních jezer. Zdroj: Wikipedia |
Detaily smlouvy nezveřejnili, podle agentury TASS však konvence stanovuje hranice hospodářských zón a zavádí patnáctimílové pobřežní pásmo a navíc ještě další desetimílové pásmo pro rybolov. Její součástí jsou národní rybolovné kvóty, zpřísněná ochrana životního prostředí a zásady spolupráce v bezpečnostní oblasti.
Smlouva také zakazuje přítomnost cizích ozbrojených sil v oblasti Kaspického moře.
Putin uvedl, že „dohoda vytváří podmínky, které zvednou spolupráci států na kvalitativně novou úroveň partnerství a díky kterým se bude moci rozvinout těsná spolupráce na různých drahách“.
Íránský prezident Hasan Rúhání v neděli nicméně upozornil, že nový dokument nestanovuje konečné hranice rozdělení mořského dna. Ty by měly země stanovit během dalších jednání. Podle ruského listu Kommersant však užívání dna Kaspického moře stanovuje nová konvence na základě mezinárodního práva.
Ve hře jsou podle RFE/RL zásoby v hodnotě bilionů dolarů včetně asi 50 miliard barelů ropy a téměř 9 bilionů kubických metrů zemního plynu. Dohoda o kaspickém mořském dnu je z hlediska rozdělení nerostných surovin nejvýhodnější pro Kazachstán a Rusko, nejméně pak pro Írán.
