Státní zástupkyně podala na Jaroslava Mikoláška obžalobu u Obvodního soudu pro Prahu 2 před rokem - 29. prosince 2016. Hlavní líčení začalo letos v dubnu, nemocný penzista se ho však ze zdravotních důvodů neúčastnil. V červnu přerušil soudce Jiří Horký řízení na dobu neurčitou, právě s ohledem na vážný stav obžalovaného.
AKCE K (KULAK)
|
Z posledního usnesení v této trestní věci, které má redakce iDNES.cz k dispozici, vyplývá, že soudce stíhání Mikoláška zastavil. A to na základě úmrtního listu, který minulý měsíc obdržel od jeho obhájkyně. Podle ředitelky Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) Evy Michálkové byl Mikolášek nejstarším souzeným člověkem v zemi. „Nemáme informaci, že by byla v České republice trestně stíhána osoba vyššího věku než tento obžalovaný,“ sdělila iDNES.cz šéfka úřadu.
Mikolášek vykonával v 50. letech funkci zemědělského tajemníka Okresního výboru komunistické strany v Praze-východ. Byl také členem komise pro úpravu poměrů kulaků u okresního národního výboru. Tato komise 22. června 1953 rozhodla o vysídlení dvou rodin sedláků - Čeňka Černého z Šeberova a Josefa Šebka z Cholupic. Oba dostali doživotní zákaz pobytu v okresu Praha-východ, přišli o svá hospodářství a museli se vystěhovat na předem stanovené místo v jiném kraji. V zápisu komise je Mikoláškův podpis.
Obžalovaný v dubnu v písemném prohlášení adresovaném soudu uvedl, že do komise jít musel. „Řekli mi, že nemám ničemu odporovat a hlasovat stejně jako předseda,“ uvedl. Byl prý řadovým členem komunistické strany, pracoval jako instalatér, řidič či údržbář, právní vzdělání neměl. Kromě krátkého prohlášení zaslaného soudu se k ničemu nevyjádřil, v přípravném řízení nevypovídal. Stíhán byl pro zvlášť závažný zločin zneužití pravomoci úřední osoby, který měl spáchat jako pomocník (více zde).
S Mikoláškem jsme chtěli mluvit letos v dubnu, vyjádření odmítl:
Maximálně podmíněné tresty
Komunisté vysídlovali zemědělce zejména v první polovině 50. let minulého století. Při koordinované akci, která podle historiků vážně narušila tradiční venkovskou pospolitost, byly z domovů vyhnány asi čtyři tisíce rodin, tedy až 20 tisíc lidí. Na svých usedlostech museli sedláci zpravidla zanechat téměř veškerý osobní majetek, nejen dobytek a zemědělskou techniku.
Od 90. let prověřoval Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu přes 500 případů násilné kolektivizace. Ve většině z nich ale nebylo trestní stíhání zahájeno, údajní viníci totiž byli již po smrti. K soudu se dostalo jen několik případů, které skončily rozsudkem.
Například v březnu 2011 byl Krajským soudem v Olomouci pravomocně odsouzen bývalý předseda Místního národního výboru v Brníčku u Uničova Ladislav Nakládal. V listopadu a v prosinci 1951 se aktivně podílel na likvidaci soukromého hospodářství místního sedláka Jiřího Nohavičky a celou jeho rodinu vystavil tvrdé represi. Nakládal dostal za zneužití pravomoci úřední osoby 18 měsíců vězení s podmíněným odkladem na zkušební dobu dvou let.
Okresní soud v Přerově potrestal v říjnu 2013 tehdy 89letého důchodce Jana Jílka za to, že se v roce 1952 jako okresní velitel Sboru národní bezpečnosti podílel na rozhodnutí vystěhovat čtyři rodiny sedláků z obce Soběchleby na 200 kilometrů vzdálené Havlíčkobrodsko. Jílek dostal dvouletou podmínku, trest od prvoinstančního soudu přijal.
Bývalý místopředseda Okresního národního výboru v Hustopečích Josef Hanák dostal v březnu 2015 u Okresního soudu v Břeclavi roční podmínku. Odsouzený muž svolal v červenci 1953 vysídlovací komisi, jejímž byl předsedou, a společně s dalšími členy rozhodl o vystěhování místního sedláka a celé jeho rodiny včetně nevidomé dcery a malé vnučky.
Zatím posledním potrestaným je někdejší předseda Místního národního výboru v Třticích na Rakovnicku Rudolf Pavlíček. V současnosti 86letý penzista podepsal v roce 1952 příkaz k vystěhování zemědělce Karla Horáčka. Sedlákova rodina musela opustit statek a přestěhovat se jen s nejnutnějšími věcmi do dvou nevyhovujících místností bez přívodu vody a WC. Horáčkovi na to doplatili podlomeným zdravím, újma se promítla i do života jejich tří dcer (podrobnosti v tomto článku). Pavlíček odešel letos v červnu od soudu s pravomocným trestem ve výši jednoho roku vězení s podmíněným odkladem na zkušební dobu 20 měsíců.
Krajský soud v Praze potvrdil Pavlíčkovi podmíněný trest (29. 6. 2017):
Už jen jediný případ?
K soudu by se mohl dostat ještě jeden případ spojený s násilnou kolektivizací z 50. let. Obviněným je Tomáš Lipták, který žije v Praze. Podle vyšetřovatelů se od ledna od června 1953 účastnil „v postavení osoby pověřené správou Okresní prokuratury v Kralupech nad Vltavou“ jednání komise zdejšího okresního národního výboru a spolurozhodl o vystěhování celkem dvaceti rodin.
Lipták je vystudovaný právník. Podle obvinění si měl být vědom toho, že Směrnice ministrů národní bezpečnosti, na jejímž základě byly rodiny sedláků vyháněny, je v rozporu s tehdy platnými právními předpisy, konkrétně s Ústavou Československé republiky a zákonem o prokuratuře. Penzista se hájí tím, že se ve své činnosti podřizoval požadavkům KSČ a v některých případech se proti postihu zemědělce ohradil, kvůli čemuž pak měl problémy.
Případ má řešit Obvodní soud pro Prahu 4. Soudce Michal Dvořák ale loni v prosinci rozhodl, že je nutné vyšetřování doplnit. „Bližší dokazování ohledně toho, kdy a jak byla konkrétní komise ONV Kralupy nad Vltavou sestavena, nebylo v přípravném řízení prováděno. Stejně tak nebylo zkoumáno, jak se obviněný v rámci zasedání této komise choval, zda a jak byl aktivní, co navrhoval,“ nešetřil už dříve kritikou soudce.
Ředitelka ÚDV odmítá, že by její podřízení odvedli nedostatečnou práci. „Jsou případy, kdy soudům obdobné množství shromážděných důkazů k prokázání viny stačilo. Od tohoto soudu jsme dostali řadu rozsáhlých úkolů, respektujeme to a pracujeme na nich,“ sdělila iDNES.cz Michálková. Opětovný návrh na obžalobu Tomáše Liptáka podá její úřad zřejmě v příštím roce. Vyšetřovatelé vědí, že čas není v tomhle ohledu rozhodně jejich spojencem.
Obviněného bývalého prokurátora Liptáka jsme zastihli v březnu 2017:
