Zavedení takzvaného třetího pohlaví by mělo podle ústavního soudu umožnit intersexuálním osobám zanést svou pohlavní identitu do úředních dokumentů „pozitivně“ a nikoli jen vynecháním kolonky, jak to umožňuje zákon od roku 2013. Ve svém rozhodnutí se soudci odvolali na ústavou chráněná osobnostní práva.
Trump vykázal transgenderové osoby z armády, Pentagonu nic neřekl |
Konkrétní zákon, který by zanesení třetího pohlaví do registrů umožňoval, musí podle ústavního soudu zákonodárci schválit do konce příštího roku. V kolonkách by se tak mohlo kromě „mužské“ a „ženské“ objevovat napříště třeba „inter“, „divers“ či jiné „pozitivní označení pohlaví“.
Ústavní soud se případem registrace intersexuálních osob zabýval na základě stížnosti občana, který úřady požádal o změnu záznamu o svém pohlaví. V úředních dokumentech byla tato osoba vedena jako dívka. Podle předloženého chromozomatického testu ale nebyla ani ženou, ani mužem. S žalobou, kterou osoba po zamítavém stanovisku úřadů podala, ale neuspěla ve všech instancích včetně nejvyššího soudu. Rozhodnutí ústavního soudu je tak průlomové.
Podle odhadů žije v Německu kolem 80 tisíc intersexuálních osob. Pokud parlament třetí pohlaví do konce příštího roku skutečně schválí, stalo by se Německo v Evropě první zemí, která tak učiní. Například francouzský nejvyšší soud letos v květnu třetí pohlaví uznat odmítl. Existenci takzvaného třetího pohlaví uznává mimo Evropu například Austrálie, Malajsie, Kanada či Nepál.
