Vesnice Uummannaq, která se rozkládá na malém ostrůvku při pobřeží Grónska, byla domovem hrstky Inuitů pět tisíc let.
Téměř stometrovou vlnu, která zasáhla grónskou vesnici, způsobil sesuv |
V průběhu věků se stala jedním z obchodních center ostrova a zastávkou pro plavidla, která se vydávala z Kanady do Evropy skrze nebezpečné arktické vody, připomíná agentura Bloomberg.
V polovině června však zdejší obyvatele postihla katastrofa, jakou zde nepamatují. Vesnici smetla bezmála sto metrů vysoká blesková vlna tsunami, kterou rozpohyboval masivní sesuv svahu.
„Takové vlny jsou rychlé jak stíhací letoun,“ vysvětluje David Holland, který se v regionu jedenáctým rokem zabývá studiem oceánu a ledových ker.
Podívejte se na model sesuvu, po němž vlna tsunami zničila Uummannaq:
Červnová tragédie je pouhým zlomkem toho, jaká nebezpečí čekají na místní obyvatele i nákladní plavidla. Eroze, sesuvy půdy a tsunami jsou za polárním kruhem relativně běžné. Souvisí s pravidelným sezónním cyklem ústupu a přibývání ledu. Situaci v posledních letech nepřispívá stále častější roztávání permafrostu, kvůli čemuž se stávají zdejší svahy ještě nestabilnější.
Milionová opatření, která nevydrží
Ročně jsou na bezpečnostní opatření vynakládány miliony dolarů. Města a vesnice na grónském pobřeží chrání celá řada bezpečnostních prvků včetně zdí a „rozražečů“ ker. Bez nich by mnohé osady byly už dávno minulostí. Stometrové přílivové vlny však nezastaví nic. Nápor rozmarů počasí navíc většinu bezpečnostní prvků během několika let zdevastuje.
Následky stometrové vlny tsunami, která zničila vesnici Uummannaq
Ochrana těchto vesnic a podrobný monitoring oceánů přitom není jen nutností, ale rovněž investicí do budoucna. Arktické vody se oteplují a otevírají se stále většímu počtu lodních dopravců. V roce 2015 tudy lodě provezly zboží v hodnotě desítek miliard dolarů.
Jedním z následků globálního oteplování je také četnější odpadávání ker z ledového příkrovu Grónska. Za letošní rok se pod 48 stupňů severní šířky dostalo asi tisíc ker, což je dvojnásobek dosavadního ročního průměru, uvádí The Economist. V dubnu například jedna z nich dorazila až do Kanady (více o gigantické kře u kanadského města Ferryland se dočtete zde).
Monitoring ker pomocí satelitů i letadel
Hlavní zdroj ledových ker leží asi 320 kilometrů jižně od Uumannaq. U městečka Ilulissat se nachází jedno z mála míst, kde grónský ledový příkrov dosahuje až k moři. Ročně z něj do vody odpadne asi 20 miliard tun ledu. S výjimkou Antarktidy se v tomto místě tvoří nejvíce ker na světě. Ledové kry se zde dostávají do Labradorského proudu, který je unáší na jih, přímo na hlavní plavební cesty.
Inuitská vesnice na Aljašce se potápí, přestěhování by stálo miliony |
Monitoring ker je pro bezpečnost dopravy klíčový. „Z Grónska se do oceánu dostává mnohem více ker než v minulém desetiletí. Tito obři mají neuvěřitelnou ničivou sílu,“ popisuje Martin Truffer z Aljašské univerzity. Na čištění dopravní cest se používá celá řada postupů od nasazení vodních děl, které kry rozbíjí na menší kusy, až po odtahování kusů ledu speciálními remorkéry.
Firmy se do nejnovějších technologií nebojí investovat, protože jim doprava přes tuto oblast přináší zisk. V rámci monitoringu tak není výjimkou nasazení dronů či satelitní a letecké snímkování, píše server News Deeply. O bezpečnost na této lodní trase se stará také tým International Ice Patrol, kterému velí americká pobřežní stráž.
Přesun vesnic
Trend dopravní plavby přes stále severněji položené cesty je patrný už mnoho let. V srpnu letošního roku například moderní ruský tanker proplul takzvanou Severní arktickou cestou bez pomoci ledoborců. Trasu navíc urazil v rekordním čase. Ochránci životního prostředí se nyní obávají, že cestu začne v následujících letech využívat velké množství plavidel.
Ruský tanker poprvé zdolal arktické vody bez ledoborce. Pomohlo i oteplování |
Na obyvatele grónských vesnic však myslí málokdo. Dosavadní bezpečnostní opatření jsou podle klimatologů spíše nouzovým řešením. Preventivní přesun obyvatelstva v podstatě neexistuje. Úřady reagují pozdě. Příkladem je i zničení Uummannaq i sousední vesnice Nuugaatsiaq. Dánská vláda vyhradila peníze na přesun zdejších obyvatel do bezpečnější oblasti až po červnové tragédii.
Vzorem pro dánské úřady by mohla být Aljaška, kde přesun osad do bezpečněji položených oblastí funguje lépe. Reportáž z aljašských vesnic, které ohrožuje globální oteplování, přinesl v listopadu loňského roku server The New York Times.
Uummannaq
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
