Zprávu datovanou k srpnu 2017 zpracovala divize FBI, která se zabývá analýzami hrozeb domácího terorismu (dokument v angličtině k nahlédnutí zde).
„FBI považuje za velmi pravděpodobné, že vnímání policejní brutality černošskými extremisty vedené proti Afroameričanům vyvolalo nárůst úmyslného násilného chování vůči represivním složkám a velmi pravděpodobně bude sloužit jako ospravedlnění takového násilí,“ píše se ve zprávě. Ta dále tvrdí, že incidenty „údajné policejní brutality“ budou nadále sloužit ideologicky motivovaným trestným činům v rámci hnutí za černošskou identitu.
V USA rostou útoky antifašistů. Sílí a jsou nebezpečnější, varuje FBI |
Že jsou různí černošští aktivisté pod drobnohledem FBI, není novinkou. Jejich sledování protiteroristickou sekcí je však podle některých alarmující. Bojí se totiž, že úřady mohou pod záminkou hrozby terorismu omezovat svobodu projevu i u aktivistů, kteří s násilím nemají nic společného, a zaměňovat je za extremisty.
„Když mluvíme o nepřátelích státu a teroristech, automaticky (takto označené) lidi zbavujeme práv mluvit a protestovat,“ myslí si Mohammad Tajsar, advokát Amerického svazu občanských svobod. „Marginalizuje to legitimní hlasy v rámci politické debaty, které volají po rasové a ekonomické spravedlnosti,“ dodává.
FBI na dotazy novinářů nereagovala, pro web Foreign Policy pouze obhajovala sledování „černošských radikálů“ s tím, že nejde o rasovou profilaci. „FBI nemůže zahájit vyšetřování pouze na základě rasy, etnicity, národního původu či náboženství,“ uvedla ve vyjádření.
Black Lives Matter: S násilím nemáme nic společného
FBI ve zprávě píše o některých případech násilí proti policii. Nejvíce prostoru dostal pětadvacetiletý Micah Johnson, který v Dallasu zabil pět policistů a později uvedl, že cílil na bělochy a zástupce státních orgánů. Počet policistů zabitých ve službě nicméně zůstává zlomkem z počtu zabitých lidí policisty. Podle statistik navíc policisty zabíjejí častěji běloši než černoši, upozorňuje The Guardian.
Protesty proti policejní brutalitě |
Násilí spojené s černošským extremismem podle zpravodajců dosáhlo vrcholu v šedesátých a sedmdesátých letech v reakci na změny socioekonomických postojů a na zacházení s černochy ve společnosti. Možnými indikátory současné hrozby násilí vůči státním složkám má být podle FBI zvyšující se „antibělošská rétorika“ a pokusy o získání nelegálních zbraní nebo výbušnin.
Hnutí Black Lives Matter (spolek protestující proti častým zabitím černochů policií v USA) v souvislosti se zprávou upozorňuje, že nemá žádné vazby na Micaha Johnsona ani jiné extremisty.
Aktivistka hnutí, herečka Elsa Waitheová, varuje, že klasifikace FBI by mohla některé lidi odradit od účasti na pokojných protestech a kriminalizovat některé členy hnutí. „Označení černí extremisté je záměrně vágní... Jestli si chci udělat piknik pro černochy, znamená to teď, že jde o nějaký druh teroristické aktivity?“ pokládá řečnickou otázku Waitheová.
Zpráva se blíží názoru rasistů, tvrdí kritici
Někteří se také obávají, že probíhá posun v prioritách bezpečnostní politiky administrativy Donalda Trumpa. Úřady se podle nich mají více soustředit na černé komunity nebo hrozbu islámského terorismu a naopak méně na ultrapravicové skupiny prosazující bělošskou nadřazenost.
Amerika strhává památníky Konfederace, rozčilená pravice pozvedá pochodně |
Dokument se podle Mohammada Tajsara zdá v souladu s názory ultrapravicových osobností, které považují hnutí Black Lives Matters za teroristickou skupinu a někdy ho srovnávají s rasistickou organizací Ku Klux Klan.
Označení pro černošské extremisty (BIE - Black Identity Extremists) začaly úřady používat relativně nedávno. Do stejné skupiny domácích extremistů řadí rovněž bělošské nacionalisty, anarchisty, bojovníky za práva zvířat, „ekoteroristy“ a další protivládní či separatistické radikální skupiny.
