Tisíce škol v uplynulých dvou letech dobrovolně testovaly jednotné přijímací řízení. Mnohé další se do testování ale nepřihlásily a letos na jaře se rovnou zapojily do 1. kola plošného jednotného testování, tentokrát na ostro. Jednou z takových škol bylo i pražské gymnázium Na Zlatance. „Pro nás to byla nová zkušenost. K našemu formátu testování jsme přidali to, co nakázal stát, tedy testy z češtiny a matematiky,“ říká ředitelka gymnázia Jitka Kmentová.
Líbilo se jí, že ve škole nemuseli vymýšlet vlastní přijímačky z češtiny a matematiky a také díky jednotným testům zjistili, co stát od absolventa očekává. „Dřív všichni noví studenti na začátku školního roku dělali test z matematiky, abychom viděli, jak na tom jsou. To jsme letos nemuseli, protože máme informace od Cermatu,“ říká Kmentová.
Podle ředitelky pražské Základní školy Eden Jany Churáčkové testy motivovaly žáky k učení. „U žáků vyšších ročníků se nemůžeme spoléhat na jejich vnitřní motivaci a vnější motivace v podobě přijímacích zkoušek nám přišla vhod,“ řekla Churáčková.
Učitelé pod tlakem
Administrativní zátěž, špatné časové rozvržení zkoušek i náhradních termínů, zmatení rodiče. To byla naopak nejčastější kritika, která zaznívala z úst ředitelů na úkor testů. „Časové rozvržení zkoušek zasahovalo do maturit. Měli jsme málo času na vyhlášení výsledků. Bylo to pro nás hodně napjaté,“ říká Kmentová.
Zároveň podotkla, že kdyby škola spoléhala na státní přijímačky a nepřidávala vlastní hodnocení, uchazeči by byli velmi málo „rozrůzněni“.
Podle ředitelů byli rodiče žáků zmatení. Informací bylo příliš, nevyznali se v nich, navíc byli zvyklí, že výsledky budou mít hned druhý den po zkouškách, což se nestalo. „Rodiče nečetli instrukce Cermatu, trvalo dlouho, než děti dostaly zprávu, jak dopadly,“ míní Kmentová.
Jednotné přijímačky
|
„U nás byl zase tlak ze strany rodičů, abychom děti dobře připravili na zkoušky, což není úplně naším cílem. Už teď se rodiče ptají, zda bude přípravný kroužek, to nám hodně vadí,“ souhlasí Churáčková.
„Mně vadí, že je zúžen pocit osobního vzdělávání. Jednotné zkoušky určují směr výuky. Pro nás byla i velká váha testů, nemohli jsme vzít uchazeče, které jsme chtěli. Střední školy by se měly dost profilovat a s tím je problém, když jsou jednotné zkoušky,“ míní ředitel Waldorfského lycea Ivan Smolka.
Problém vidí také v náhradních termínech. „Zkoušky byly 12. a 19. dubna, výsledky 28. dubna. Pokud měl někdo náhradní termín, výsledky měl až 22. května. To znamená, že kdybychom měli náhradní termín, museli bychom nechat určitý počet volných míst až na náhradní termín,“ řekl ředitel.
„Možná by se mohly najít jiné termínové konstrukty, které by školám vyhovovaly lépe,“ připustil ředitel Cermatu Zíka.
13 milionů úloh za osm dní
„S přijímačkami bylo velké množství práce. Pro představu, za osm dní jsme ohodnotili 13 milionů úloh,“ řekl Zíka.
Souhlasil s kritikou ředitelů týkající se náhradních termínů zkoušek. „Náhradní termíny vnímám jako velký problém. Původně měl být jeden řádný termín a jeden náhradní. Pak ale paní ministryně (redakce iDNES.cz bývalou ministryni školství Kateřinu Valachovou oslovila, reakce zatím nepřišla, pozn. red.) ze dne na den změnila koncept a následně se celý projekt předělával,“ řekl Zíka. „Jinak to ale vnímám tak, že testy měly motivační funkci.“
Podle Zíky jsou jednotné testy přínosné v tom, že jsou výsledky přenositelné, takže se každý žák může dostat minimálně na dvě školy. „Dělali jsme dotazníkové šetření u ředitelů škol a většina jich přijímačky akceptuje a byla spokojena s informacemi, které dostali,“ uvedl.
Příliš mluvnice
S matematikou ředitelé neměli větší problém, kritizovali ale test z češtiny.
„Je tam moc mechanických úloh a naopak málo otevřených úloh. Jsou tam texty, ve kterých mají žáci najít osobní zájmeno a podobně, takže znovu a znovu čtou. Znevýhodňuje to děti, které mají poruchy učení. Navíc nevím, co taková úloha sleduje,“ míní Kmentová.
„Byla tam spousta mluvnice, přidali jsme si proto svůj sloh,“ souhlasil Smolka.
Podle Zíky připravují úlohy středoškolští učitelé a z menší části i vysokoškolští profesoři. „Zkoušky konzultují na základních školách a my to ověřujeme v pilotážích na žácích,“ říká Zíka. „Čeština je složitá z toho hlediska, že se těžko dělají hodnotitelné otevřené úlohy. Ukazuje se to i u maturity. Interní pokyny pro hodnocení je složité sjednotit,“ říká.
Podle něj mají uchazeči velký problém s prací s textem, což se projevuje zejména u písemných prací. „Některé písemné práce jsou zoufalé, žáci neumí formulovat myšlenku, napsat souvislou větu, neznají významově některé výrazy,“ říká Zíka.
Cermat momentálně připravuje 2. kolo jednotných přijímaček. „K žádné organizační změně doposud nedošlo a jednotná přijímací zkouška by měla proběhnout na jaře 2018 v obdobném režimu, jako tomu bylo na jaře letošního roku,“ sdělil mluvčí Cermatu Jan Pohanka.
Okrajově se podle něj jednotné přijímací zkoušky může dotknout úprava školského zákona, kdy letos na jaře platilo, že přijímací zkoušku z českého jazyka a literatury nemuseli absolvovat pouze uchazeči, kteří nebyli státními občany ČR a získali předchozí vzdělání v zahraniční škole. „Nově ubyla podmínka o nutnosti nebýt státním občanem ČR, ale podmínkou je „pouze“ to, že uchazeč získá vzdělání ve škole mimo území ČR,“ dodal Pohanka.
Otázku, v čem vlastně jednotné přijímačky školám pomohly, Zíka neuměl zodpovědět. „Budu to vědět tak za rok, za dva. Z mého pohledu to minimálně zlepší informovanost o úrovni vzdělávání. Vnímal jsem od začátku, že když nebudou testy nacvičitelné, budou mít motivační funkci,“ dodal.
