Japonsko je spolu s Jižní Koreou považováno jako jeden z prvních potenciálních cílů komunistické diktatury. Do vod ostrovního státu také pravidelně dopadají cvičné rakety Severokorejců (více zde).
Běžní Japonci na to zareagovali zvýšeným zájmem o protiatomové kryty. Některé společnosti, které bunkry budují, dokonce musely kvůli vysoké poptávce vytvořit čekací listiny, píše britský server The Independent. Kvůli obavám z chemického útoku rovněž vzrostl prodej čističek vzduchu.
Jen zůstává i přes hrozby KLDR bezpečným přístavem |
Zvýšený zájem pocítily také společnosti v USA. Firma se sídlem v Texasu například eviduje v posledních týdnech dvojnásobný zájem o výstavbu krytů, 80 % zákazníků je z Japonska. Běžně se kryty dají pořídit za několik milionů korun, ale cena těch větších už jde do desítek milionů.
Hrozbu vnímá i vláda, která v televizní reklamě lidem radí, aby se v případě útoku schovali do bytelných budov. Do centra Tokia také přesunula jednotky protiraketové obrany. Jsou rozmístěné například před budovou ministerstva obrany, které teď zvažuje, jestli má rozšířit své raketové kapacity.
Japonsko zvažuje posílení raketových kapacit
Podle expertů by rakety vypálené ze Severní Koreje zasáhly Japonsko asi za deset minut. A východoasijské císařství teď varuje, že výhrůžky KLDR notně pokročily. „Od minulého roku, kdy proběhly dva jaderné testy a více než dvacet testů balistických střel, bezpečnostní hrozby vstoupily do nové fáze,“ cituje web NBC dokument ministerstva obrany.
Ministr obrany Itsunori Onodera už v roce 2016 volal po prozkoumání možnosti preventivního úderu japonské armády na základny v KLDR, pokud by bylo Japonsko napadeno. To by přitom stále vycházelo z existující poválečné ústavy, která zemi zakazuje používat při řešení konfliktů armádu s výjimkou sebeobrany. V roce 2014 vláda schválila úpravu, podle které země může pro účely obrany země nasadit armádu i v zahraničí (psali jsme zde).
Ještě o něco tvrdší názory byly v minulosti slyšet z úst bývalého ministra obrany Šigery Išiby. Ten už v roce 2011 hájil názor, že Japonsko by mělo být potenciálně schopné vyrobit jaderné zbraně. „Nemyslím si, že Japonsko potřebuje vlastnit jaderné zbraně, ale je důležité udržovat naše komerční jaderné reaktory, abychom byli schopni vyrobit jaderné hlavice v krátkém časovém úseku... Jde o odrazující prostředek,“ řekl tehdy Išiba, který se v současnosti řadí mezi kandidáty, kteří by mohli nahradit premiéra Šinzóa Abeho.
Napětí ve východní Asii vzrostlo poté, co KLDR oznámila, že do poloviny srpna připraví plán pro raketový útok na Guam (více zde). Už předtím Rada bezpečnosti OSN v jednomyslně schválila návrh USA na uvalení nových sankcí na Severní Koreu kvůli nedávným raketovým testům (více zde).
Americký prezident Donald Trump také prohlásil, že jestli Kimův režim bude pokračovat ve výhrůžkách, pocítí „ohnivou zlobu, kterou svět dosud neviděl“ (psali jsme zde).
Poslední rok v KLDR:
Mattis: Válka s KLDR by byla katastrofa
Válka se Severní Koreou by byla katastrofou a Spojené státy stále upřednostňují diplomatické řešení sporu, uvedl podle agentury ČTK americký ministr obrany James Mattis.
Severní KoreaSANKCE: Kim může přijít o třetinu příjmů z exportu TEST: Další zkouška mezikontinentální střely FINANCE: Peníze z luxusu jdou na jaderný program PERSKÝ ZÁLIV:Severokorejci otročí u šejků POPRAVY: Trest smrti i za krádež rýže ANALÝZA: Soul ohrožují děla na hranici |
Ve čtvrtek večer během návštěvy Kalifornie prohlásil, že je jeho povinností jako ministra obrany být připraven na možný konflikt, který by ale podle něho byl bezpochyby katastrofou. Ministr zahraničí Rex Tillerson a velvyslankyně při OSN Nikki Haleyová však vedou jednání, která „mají diplomatický tah a dosahují diplomatických výsledků“, řekl Mattis.
Nejviditelnějším výsledkem diplomatických akcí v posledních dnech bylo sobotní rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN o nových sankcích proti KLDR. „Jak často vidíte Francii, Čínu, Rusko a USA v nějaké věci hlasovat jednomyslně?“ naznačil Mattis, v čem vidí zmíněné pokroky.
Američtí vojenští představitelé zároveň podle AP potvrdili, že USA neustoupí od příprav každoročních společných manévrů s jihokorejskými jednotkami. Vzdušné, pozemní a námořní cvičení by mělo proběhnout od 21. do 31. srpna a zúčastní se jej desetitisíce vojáků obou zemí.
Zatímco Washington manévry označuje za test připravenosti na obranu proti případné agresi KLDR, Pchojongjang hovoří o ohrožení vlastní bezpečnosti a obvykle reaguje novými raketovými testy.
KLDR v červenci odpálila mezikontinentální balistickou raketu:
