Jaké nejbližší práce vás teď v Gutech čekají?
Do příštího týdne bych chtěl mít označeny všechny zbylé kusy dřeva i dalších stavebních částí, aby se mohly převézt na vybrané místo, kde budou uskladněny. Pak je, pokud to půjde, použijeme při obnově kostela.
Kolik původních částí kostela takto půjde zachránit?
To bude záležet na rozhodnutí investora. Může se třeba stát, že se veřejné mínění obrátí a všichni budou chtít jiný kostelíček, moderní. To by pak vše skončilo označené a zdokumentované někde v lapidáriu.
Diecéze už řekla, že chce provést takzvanou vědeckou rekonstrukci.
To se při obnově kostela v Hrabové říkalo taky. Pak se objevily řeči proč starý, proč nový. Snad to tak ale dopadne.
Co si o tom myslíte vy?
Guty jsou velice kultovní místo a já si je bez dřevěného kostelíčku nedokážu představit. Je to jeden z nejpěknějších objektů nejen v Česku, ale i v Evropě. Já i mí spolupracovníci máme snahu, aby se podařilo být co nejblíž tomu původnímu. Aby kde je štípané dřevo, bylo štípané dřevo, ne řezané, a podobně. To by totiž nemělo vůbec cenu dělat. Takže důležitá bude i technologie, kterou se bude stavět.
Žijí ještě řemeslníci, kteří tyto staré technologie ovládají?
Stárnou, ale ještě jich pár je. Dnes se vše točí kolem komerce, peněz, tak se většina řemeslníků točí spíše kolem motorové pily. Bez ní to taky nejde, to je pravda, ale trošku to vede k odfláknutí práce.
Už jste se o tom s někým bavil?
Tak trošku víme, kdo by to mohl dělat, kdo to umí. Ale je tady otázka, jestli vyhraje výběrové řízení.
Dá se nějak zabránit tomu, aby práci na obnově takového kostela, jako je ten v Gutech, dostala nějaká firma jen proto, že nabídla nejnižší cenu a pak by se ukázalo, že tu práci vůbec nezvládá?
Dá. Musí se požadovat reference, musí ukázat, že něco umí. Aby se nestalo to, co na některých podobných stavbách.
Na kterých?
To si nechám pro sebe.
Vy jste se podílel například na obnově Libušína na Pustevnách. Bude obnova kostela v Gutech podobná?
Libušín se od jiných staveb poněkud odlišuje. Jednak je u všech Jurkovičových staveb složitá konstrukce, při které se těžko odhaduje například doba a rozměr sesychání dřeva, k tomu je ještě potřeba připočíst barevnost. Ta je u Jurkoviče taky hodně specifická. To se skoro nikdy nepodaří trefit. My jsme měli štěstí, že jsme tam měli některé původní kusy.
A co třeba kostel v Hrabové? Ten jste také stavěl poté, co vyhořel.
Tam hasiči přijeli dříve, takže z kostela zbylo více původních částí. Na druhou stranu tam nebyla téměř žádná dokumentace. Takže jsem musel prošmejdit všechny soukromé i veřejné archivy, abych vůbec něco našel. I fotek bylo málo. Ale zase se tam setkala perfektní skupina lidí, kteří stavbě fandili a pomáhali jí. Všichni chtěli, takže se to podařilo rychle postavit.
V novém kostele v Hrabové jsou i některé původní části?
Ano. Hlavně na věži. Tam se podařilo zachovat jeden nosný sloup. Více jich nešlo, ostatní byly hodně poničené. Nejen ohněm, byly i hodně staré a některé části byly z podřadného dřeva.
Kostel v Gutech se mezi roky 2012 až 2014 dočkal rekonstrukce. Z té doby existuje podrobná projektová dokumentace. Půjde využít na obnovu?
Dokumentace bude určitě nová. Dochovaná dokumentace pochází ze tří období, každý něco změřil, my to teď budeme muset dát dohromady a sjednotit. Obecně platí, že ty dřevěné kostelíčky byly vždycky křivé, na všechny světové strany. Doporučil bych, abychom se drželi půdorysu, který se zachoval, a podle něj se řídili.
Jak dlouho bude příprava dokumentace trvat?
To ještě nevím. Hrabovou jsem dělal, jak se říká, za pochodu, velice rychle. Počítače nestačily... (směje se)
Je podle vás reálný rok 2019, kdy by už mohl podle biskupství nový kostel stát?
Já jsem ten termín neřekl. To zahájení v příštím roce možné je. Doufám, že mi bude sloužit zdraví. Už někdy v říjnu musím mít dokumentaci v takovém stavu, aby se už mohlo těžit dřevo, aby se přesně vědělo, jaké rozměry budeme potřebovat.
Už víte, odkud by to dřevo bylo nejlepší?
Na kostel v Hrabové jsme dostali mimořádně kvalitní dřevo z Morávky. To šlo hned na pilu. Já si říkal, jak moc to bude praskat, ale vše dobře dopadlo. Kvalitní dřevo se musí umět najít. Věřím, že to lesáci umí.
Je velký rozdíl mezi dřevěnými kostely ve Slezsku a třeba na Valašsku?Určitě. U lidové architektury jsou velké rozdíly.
První kostel, který jste zaměřoval poté, co vyhořel, byl kostel v Tiché. To bylo v roce 1964. Ten se ale nakonec neobnovil, že?
Ne, postavili tam nový kostel. Zajímavé na tom tehdy bylo to, že jej asi zapálil blesk. A kdyby na tom kostele nebyl hromosvod, možná by vůbec neshořel. Existují fotografie, na kterých je vidět, jak ten kostel chytil právě na místech uchycení hromosvodu.
Jak jste se dostal k tomu, že dnes jezdíte po kraji a obnovujete staré dřevěné kostely? S tím záměrem jste šel už studovat?
Ne, já o tom nevěděl nic. Všechno jsem se musel učit až poté, co jsem nastoupil do Valašského muzea v přírodě.
