„Výdaje na obranu do roku 2020 vzrostou na 1,4 procenta HDP. Taková je dohoda s ministerstvem financí,“ uvedl po jednání ministr obrany Martin Stropnický.
Ministerstvo financí přitom ve svém původním návrhu střednědobých výdajů počítalo s daleko pomalejším růstem. V roce 2019 to mělo být 1,18 procenta a o rok později 1,16 procenta HDP.
379 miliardČeská republika od svého vstupu do Aliance v roce 1999 držela dvouprocentní hranici až do roku 2005. Pak s ekonomickou krizí a škrty v rozpočtu šly výdaje na obranu strmě dolů. Kdyby od roku 2004 do své bezpečnosti dál investovala stanovená dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), měla by dnes na obranné výdaje o 379 miliard korun více. Takzvaný „kumulovaný politický bezpečnostní deficit“ nedávno spočítali experti z Centra bezpečnostních a vojenskostrategických studií brněnské Univerzity obrany. Závratná částka je prakticky osminásobkem dnešního rozpočtu armády, ale jen zhruba polovinou zdrojů ministerstva práce a sociálních věcí. |
Návrh rozpočtu pro příští rok, který začala vláda projednávat v červnu, počítá s navýšením rozpočtu ministerstva obrany na příští rok o 5,4 miliardy na 57,9 miliardy korun. Ministerstvo obrany ale požaduje ještě o 3,8 miliardy navíc.
V současné době Česká republika dává na svou obranu zhruba jedno procento HDP. Vládní koalice se přitom zavázala, že do roku 2020 zajistí, aby na obranu ČR dávala 1,4 procenta HDP a do roku 2024 dvě procenta. Taková je i dohoda v rámci zemí NATO.
Ačkoliv poslední dva roky obranný rozpočet roste pravidelně přibližně pět miliard korun ročně, podíl výdajů se kvůli růstu ekonomiky a HDP paradoxně propadl. Podle původních předpokladů Aliance byl loni český podíl 1,08 procenta HDP.
Revidovaná čísla, které NATO nedávno zveřejnilo, ale Česku přisuzují, že vynaložilo na obranu jen 0,97 procenta. A odhad pro letošek je pak 1,07 procenta. To řadí zemi na páté místo od konce před poslední Lucembursko, Belgii, Španělsko, Slovinsko a Maďarsko.
Šéf obrany Stropnický si podle svých slov „nedokáže představit, že by Česká republika svůj slib v roce 2020 nesplnila“. V tom jsou prý s ministerstvem financí za jedno.
Kromě USA dávají dvě procenta HDP na obranu jen čtyři další země – Británie, Estonsko, Polsko a Řecko. Dosažení této hranice letos předpokládá Rumunsko a například Litva a Lotyšsko příští rok.
Výdaje na obranu zemí NATO v poměru k HDP v jedotlivých letech
Poměr investic do modernizace techniky v zemích NATO v roce 2014 a předpokládané v roce 2017
Na spravedlivější sdílení nákladů na obranu tlačí především Spojené státy, které dosud hradí takřka 70 procent nákladů na kolektivní obranu Aliance. Členské státy NATO proto dohodly, že každá země vypracuje do letošního prosince svůj národní plán, ve kterém popíše, jak v následujících letech výdaje na obranu zvýší.
Ministerstvo obrany ale opakovaně čelí kritice, že vyšší rozpočet nedokáže vyčerpat kvůli tomu, že se nedaří dokončovat modernizační projekty na nákupy nové techniky.
Zvedneme výdaje na obranu, shodli se jednomyslně šéfové stran |
Ministr obrany Stropnický ale kritiku odmítá s tím, že i v dalších zemí NATO obvykle trvá dokončení armádních zakázek i několik let. Naopak poukázal na nákup obrněných vozidel za více jak 9 miliard, který vláda schválila před týdnem, modernizaci dělostřeleckých houfnic za 1,27 miliardy korun či nákup protiletadlových raketových kompletů za miliardu.
Další velké nákupy ale podle Stropnického už před říjnovými volbami jeho resort do vlády předkládat nebude. Zaměří se na přípravu dalších zakázek jako nákup víceúčelových vrtulníků nebo pásových obrněných vozidel za 50 miliard.
