Dotační podpora vychází z koncepce ochrany měkkých cílů, kterou schválila vláda letos v dubnu (psali jsme zde). Na programu se podílí vedle ministerstva vnitra také resorty kultury, dopravy, obrany, průmyslu, zdravotnictví a školství.
Ve vládou schválených dotačních programech bude připraveno 359 milionů korun, o které se budou moci ucházet provozovatelé škol, nemocnic, ale třeba i pořadatelé nekomerčních kulturních akcí. „Smyslem je především motivovat vlastníky a provozovatele měkkých cílů ke zlepšení vlastních schopností připravit se a reagovat na případný násilný útok,“ píše se v plánu ministerstva vnitra, který má MF DNES k dispozici.
V Česku sice podle ministerstva vnitra bezprostředně teroristický útok nehrozí, ale podle expertů je naprosto nutné být připraven. Podle ministerských odhadů jen těch pro teroristy nejatraktivnějších měkkých cílů může být v Česku zhruba 200, celkově však jde o tisíce.
Například ministerstvo zdravotnictví za nejrizikovější podle analýzy považuje nemocnice, které mají více než pětistovku lůžek. V zemi je jich celkem 22. „Součástí takových nemocnic jsou i odborné ambulance, kde se vyskytuje větší počet osob, které přicházejí na vyšetření. Na malé nemocnice, polikliniky nebo jednotlivé ordinace lékařů nebude teroristický útok směrován, neboť by byl cílem malý počet osob a mediálně by nebyl takový útok patřičně prezentován,“ uvádí se v analýze.
Jsou k smíchu, míní organizátoři festivalů o bezpečnostních radách vnitra |
Ministerstvo zdravotnictví pro nákup detektorů kovů, vysílaček, osobních alarmů či kamer vyčlení 96 milionů korun. Peníze však mají jít zejména na výcvik zaměstnanců zaměřený na to, jak v krizových situacích jednat, nebo také informační kampaně či letáky pro samotné pacienty.
Nejvíce financí ze všech resortů si nárokuje ministerstvo kultury – 121 milionů. Právě koncertní sály nebo divadla se v minulosti v zahraničí stávaly častým cílem teroristů.
Co dělat s opuštěným kufříkem
Další peníze pak natečou i do škol. Ty budou moci získat peníze třeba i na nácviky s žáky, na kterých se budou podílet experti. Ředitelé škol dotace budou moci využít také na najmutí odborníků, kteří zhodnotí zranitelná místa budov a vypracují plány pro případ ohrožení. Těmi se pak ředitelé škol budou v případě útoku řídit.
Když šílení střelci vtrhnou do školy. Zatarasit dveře a bojovat, radí expert |
„Když dojde k nějaké nenadálé události, tak potom není na přemýšlení čas, takže člověk, který za to má zodpovědnost, vytáhne manuál a postupuje zaprvé, zadruhé, zatřetí,“ popsal bezpečnostní expert Marian Brzybohatý, který vyučuje na policejní akademii.
Když podle něj budou dotčení vědět, co dělat, zefektivní a zrychlí se tím samozřejmě jejich reakce.
Z dotačních peněz se plánuje přispívat i na informační kampaně. Informační kampaň může podle bezpečnostního odborníka Zdeňka Kalvacha pomoci, třeba když cestující v metru uvidí opuštěnou tašku a nevědí, jak zareagovat. „Bylo by tedy dobré, aby třeba na stěně vagonu byl popisek, ze kterého se to dozvědí,“ říká.
Dotační programy se spustí až od roku 2019 a potrvají celkem tři roky. Navazují na širší koncepci ochrany měkkých cílů, díky které má vzniknout například i systém elektronických zpráv, který bude schopný provozovatele kulturních institucí, nemocnic či muzeí varovat, že v daném místě útočí teroristé.
Rozhovor s bezpečnostním expertem Zdeňkem Kalvachem v Rozstřelu:
