Je středeční odpoledne a skupinka zahrádkářů v Třebíči-Poušově vyhlíží bouřku na obloze.
„Už hřmí, je to nadějný,“ hlásí pan Ivoš sousedům Olinovi a Petrovi. Dešťovka, to je teď jejich jediná spása. „Kdo má studnu, má ji poloprázdnou. A druhá půlka kolonie už zavřela společný vodovod, napájený z řeky Jihlavy. Musela,“ povídá Olin.
Obyvatelé Třebíče a další více než stovky obcí na Třebíčsku, což je drtivá většina bývalého okresu, mají totiž až do odvolání zákaz čerpat vodu z vodních toků a přírodních nádrží. Nesmějí tak zalévat zahrady, hřiště ani trávníky, napouštět vodu do zásobníků ani bazénů.
Obecně se také nesmí plýtvat pitnou vodou a vodou z domovních studní. To všechno kvůli přetrvávajícímu suchu, protože od jara na převážné většině Třebíčska prší minimálně. O zákazu jsou lidé informováni v dokumentu vyvěšeném na úředních deskách obcí.
Za dvacet let odborníci takové sucho na Třebíčsku nepamatují
„Takovou situaci nepamatuju za celých dvacet let, co v oboru pracuju. Směrem od Jaroměřic na jih a jihovýchod je ta situace až drastická,“ říká Jana Kristková, vedoucí oddělení vodního hospodářství na odboru životního prostředí v Třebíči, jež dokument obcím rozeslala.
V něm lidi upozorňuje na povinnost dodržovat vodní zákon v době, kdy jsou potoky a říčky pod minimální hodnotou průtoku.
„Třeba v roce 2015 byla extrémně suchá druhá polovina srpna, teď ten extrém nastoupil už v půli července,“ upřesňuje Kristková. Například Rokytná a Rokytka už jsou bez přítoků, potoky vyschly.
Opatření se dělá proto, že kvůli nedostatku kyslíku může být ohrožen veškerý život ve vodních tocích.
Úředníci teď chodí a dělají namátkové kontroly, zda nemá někdo třeba hozené čerpadlo v řece a nekropí si rajčata.
Kristková ovšem přiznává, že není v lidských silách úřadu dělat velké plošné kontroly. Často směřují tam, odkud přijde nějaké upozornění. Informace totiž mají i rybáři, ti občas úředníkům něčí černý odběr hlásí. „Zatím jsme pokutu neudělili, několik lidí jsme ale upozornili. Spoléháme na rozumný přístup.“
„Řvou, že nemají čím zalévat,“ líčí starosta vesnice Příštpo
Jednou z výrazně postižených vesnic je Příštpo. Leží na říčce Rokytné, má svůj vodovod, vodu čerpá z vrtu. Rokytná je skoro vyschlá, voda v obecním vrtu klesla o třicet metrů a domovní studny vysychají.
„Dal jsem výzvu šetřit. I s pitnou vodou z vodovodu. Je to peklo, lidi řvou, že nemají čím zalévat, ale větru dešti neporučíš,“ podotýká starosta Příštpa Antonín Vítámvás.
Zda někdo chodí načerno odebírat vodu do řeky, komentovat nechtěl. S tím, že on nikoho neviděl. Sankce za porušení nynějšího zákazu jsou přitom citelné.
„Když to hodně zjednoduším, tak v případě, kdy si teď zahrádkář zajde s kýblem do řeky či rybníka pro vodu na zalévání, může ve správním řízení dostat pokutu až 20 tisíc korun,“ upozorňuje Kristková.
Když má zahrádkář načerno natažené trubky a tajně čerpá, při odhalení nyní zaplatí až 100 tisíc korun.
A stejná sankce platí pro toho, kdo si sice v minulosti trubky nechal povolit, ale v kritickém období i přes zákaz vodu odebírá. Byť v povolovacím řízení byl upozorněn, že podle litery vodního zákona nesmí čerpat v době, kdy jsou hodnoty pod minimálními průtoky.
Jiná situace je na Dalešické přehradě, zásobující chladicí vodou z řeky Jihlavy Jadernou elektrárnu Dukovany. Přehrada je na tom se zásobami vody dobře díky úspornému režimu v zimě a na jaře.
