Jde například o duby, které mají dlouhé silné kořeny, jimiž mohou čerpat vodu z velké hloubky. Jenže už i tam voda došla. Oslabené stromy jsou pak požehnáním pro hmyzí i houbové škůdce.
Je to trochu paradox, dříve odcházely dřív mladé stromy, které se s deficitem nedokázaly poprat, teď je to opačně.
„Srážky naplnily vyšší vrstvy vodního horizontu. Člověk ale kopne trochu hlouběji, a tam je půda už zase suchá. Hlubokokořenné dřeviny tak mají problém, že vodu nenajdou. V podstatě mladé kultury a mlaziny, které mají kořenové systémy ve vyšších patrech půdy, to ustály celkem dobře, ale starší stromy se přizpůsobují hůře,“ vysvětluje lesní správce Kamil Beznoska ze státního podniku Lesy České republiky.
Lesníci v kraji musí být kvůli suchu obezřetnější i vůči škůdcům, kteří oslabené dřeviny snáze napadají. Množí se například houba václavka či různé druhy hmyzu v čele s lýkožroutem, známým spíš pod jménem kůrovec.
I proto se letos ještě víc věnují prevenci jeho šíření, aby v regionu nedošlo k takové kalamitě, jaká je například v Moravskoslezském kraji. Letos na jaře proto na území celého kraje položili 10 860 lapáků, skoro o tři a půl tisíce víc než v loňském roce.
Jako lapáky slouží pokácené zdravé stromy, které pomalu uvadají a svou vůní lákají samičky lýkožrouta, které pod jejich kůru nakladou vajíčka. Lesníci strom v pravou chvíli zlikvidují, aby se brouk neměl šanci vylíhnout a dál škodit.
Na jaře nastražené lapáky (psali jsme zde) lesníci ve středu kontrolovali i v lese v jižní části hradeckého okresu nedaleko Čeperky.
„Napadený lapák poznáme, když odkryjeme část kůry,“ vysvětluje specialista ochrany lesa Martin Zavrtálek a špachtlí odtrhne zhruba půlmetrový pásek kůry a pod ní jsou vidět vajíčka kůrovce. Lapák je podle něj napaden už silně.
„Stádium vývoje je poměrně pokročilé, už vidíme kukly. Kdyby tady strom zůstal dalších 14 dní, z kukly by se stal brouk, který by se začal šířit do dalších porostů,“ vysvětluje Zavrtálek.
Lapák proto musí z lesa zmizet zhruba do týdne. Brouky, kteří se na některých stromech už vylíhli, lesníci chytají do lapačů, které jsou naplněné chemickým feromonem, jenž dospělého kůrovce silně láká. „Revírník kontroluje zásobníky každých deset dnů a chycené brouky likviduje,“ říká Zavrtálek a ukazuje zásobník s několika desítkami mrtvých lýkožroutů.
Teď je po jaru druhé období, kdy musí být lesníci vůči lýkožroutovi obezřetní. „Nyní se rojí podruhé a vylétávají brouci letošní generace. Proto nejenom využíváme stávající obranná opatření, ale především vyhledáváme nově napadené stromy,“ vysvětluje Václav Lidický, výrobnětechnický ředitel Lesů ČR.
Délku vývoje brouka ovlivňuje vysoká teplota a srážky, které ho dokážou přibrzdit. Lesníci proto vítají spíš vytrvalý déšť než prudké bouřky, které se krajem letos v létě několikrát prohnaly. V celé republice do boje s kůrovcem investují Lesy ČR 172 milionů korun.
Královéhradecký kraj je podle státních lesníků lokalitou, kde je vyšší než obvykle nejen výskyt kůrovce, ale také usychání jiných dřevin, třeba dubů a borovic.
„Není to však kalamita. Lesy nejsou na takhle suchou periodu připraveny a musí se na ni adaptovat. Poslední tři roky jsou extrémně suché,“ říká Lidický. „Státní podnik proti těmto změnám již řadu let bojuje také změnou dřevinné skladby lesů. Chceme do lesů dostat více vhodných dřevin, aby byly lesy smíšené a pestřejší. To podnikáme už řadu let.“
