„Ukrajina jasně definovala svou politickou budoucnost a budoucnost v oblasti bezpečnosti,“ řekl Porošenko po jednání. Podle něj jeho země dala dnes jasně představitelům Aliance najevo, že zahájí diskuzi o akčním plánu členství.
Šéf NATO Jens Stoltenberg chválil Kyjev za přijetí klíčových reforem především v boji proti korupci. „Doporučujeme stavět na tomto pokroku. Tyto reformy jsou nezbytné k zajištění bezpečnosti a prosperity pro všechny Ukrajince a přiblížení Ukrajiny do NATO,“ konstatoval.
Pomoc UkrajiněAliance pro pomoc Ukrajině zřídila deset různých svěřeneckých fondů. Spojenci a partnerské země na ně přispívají takřka čtyřicet milionů eur. Jde především o pomoc oblastech velení a řízení, kybernetické obrany a léčebné rehabilitace vojáků. Řada zemí navíc Kyjevu pomáhá v rámci bilaterálních dohod dodávkami techniky a výstroje. Podle šéfa NATO Jense Stoltenberga nyní spojenci pracují také na dodávkách satelitních komunikačních zařízení. Nedávno pak Aliance poskytla Ukrajině nové vybavení k odhalení pachatelů kybernetického útoku počítačovým virem, který ochromil zemi v červnu a rozšířil se pak do celého světa. |
Podle Porošenka je Kyjev schopen dosáhnout aliančních standardů za tři roky. V roce 2020 chce tedy zažádat o členství v NATO. „Máme program do roku 2020. Víme, co máme dělat. Poprvé máme cestovní mapu,“ konstatoval ukrajinský prezident.
Ukrajina musí vyřešit Donbas
Akční plán členství, takzvaný MAP (Membership Action Plan) je určen zemím chystajícím se ke vstupu do NATO a je považován za jakousi předvstupenku. O plán Ukrajina v čele Viktorem Juščenkem žádala už v roce 2008. Tehdy ale na summitu NATO v Bukurešti, kde byl i ruský prezident Putin, pozvánku nedostala. Rusko dlouhodobě vystupuje ostře proti sbližování Kyjeva s NATO. Lídří zemí Aliance se ale tehdy nicméně shodli, že se Ukrajina „jednou členem NATO stane“.
V roce 2010 pak proruský prezident Viktor Janukovyč přípravy pozastavil a rozpustil struktury, zřízené jeho předchůdcem. Po svržení Janukovyče v únoru 2014 ale vzápětí Rusko anektovalo Krym a na východě země propukl ozbrojený konflikt.
Porošenko opakovaně označil vstup do NATO za strategický cíl Ukrajiny a slíbil o této otázce uspořádat referendum. Termín však dosud neoznámil. Ukrajinský parlament pak v červnu přijal zákon, který snahu stát se členem NATO vidí jako prioritní cíl zahraniční politiky.
Pro udělení MAP musí Kyjev splnit především obranné, ekonomické a politické reformy. Podle aliančních pravidel také musí země aspirující na vstup do NATO vyřešit a urovnat „mírovými prostředky všechny své mezinárodní a územní spory“. to znamená, že pro vstup mezi spojence by Ukrajina musela vyřešit konflikt na východě země.
Stoltenberg po jednání s Porošenkem upozornil, že konflikt nadále trvá a vybírá si další lidské životy. V bojích už zahynulo více než 10 tisíc lidí, včetně téměř 3 tisíc civilistů. „Rusko musí stáhnout tisíce svých vojáků z Ukrajiny a přestat podporovat ozbrojence velením a vojenskou technikou. NATO pevně podporuje ukrajinskou suverenitu a územní celistvost. Neuznáváme a neuznáme ruskou ilegální a nelegitimní anexi Krymu,“ prohlásil Stoltenberg.
Ten je v Kyjevě společně s velvyslanci všech 29 zemí NATO na výjezdním zasedání Severoatlantické rady. Aliance totiž slaví 20 let od uzavření partnerství s Ukrajinou. Setkání s ukrajinskými představiteli přichází jen den poté, co Kyjev navštívil americký ministr zahraničí Rex Tillerson a prohlásil, že „první krok v boji proti násilí na východní Ukrajině musí učinit Rusko“.
Rusko směřování Kyjeva odmítá
Snahy Ukrajiny o vstup do NATO tradičně ostře odmítá Rusko a označuje „rozšiřování Aliance k ruským hranicím za ohrožení bezpečnosti“. Kreml také opakovaně pohrozil, že by takový krok nenechal bez odpovědi.
Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov v reakci na pondělní oznámení Kyjeva uvedl, že potenciální členství Ukrajiny v NATO by nijak „nezvýšilo stabilitu a bezpečnost v Evropě“.
Na výzvu tajemníka Aliance Stoltenberga ke stažení ruských sil z východu Ukrajiny reagoval Peskov podle agentury Reuters slovy, že Rusko na Ukrajině žádné jednotky nemá.
Stoltenberg také uvedl, že NATO pomáhá Ukrajině vyšetřit kybernetický útok z konce června. „V posledních dnech jsme dodali Ukrajině moderní vybavení pro ochranu před kybernetickými útoky a pomáháme klíčovým vládním institucím s vyšetřováním incidentů, jako byl ten nedávný,“ řekl. Výměna zkušeností i společná cvičení v této oblasti jsou podle něj nezbytná k účinnému odvrácení „velice reálných a velice proměnlivých“ hrozeb.
„Kybernetické útoky jsou klíčový prvek hybridní války,“ prohlásil ukrajinský prezident, podle kterého existují důkazy, že červnový útok byl dílem Ruska.
