V loňském roce se celosvětově prodalo víc než 480 miliard plastových lahví. Ještě před deseti lety to bylo „pouhých“ 300 miliard. Podle posledních odhadů společnosti Euromonitor International by při stávajícím tempu mohla do roku 2021 vzrůst produkce lahví na bezmála 600 miliard ročně, píše The Guardian.
Plastové lahve se většinou používají pro skladování vody a limonád. Až na výjimky se vyrábí z polyethylentereftalátu (PET), který se dobře recykluje. Plastového odpadu je však v posledních letech tolik, že recyklační linky nestíhají a velká část plastů místo toho znečišťuje životní prostředí.
Škrob, tapiok či krevety. Z bioplastů jdou vyrobit igelitky i jedlé pytlíky |
Problémem je také nedostatečné třídění. V loňském roce v kontejnerech pro tříděný odpad skončila méně než polovina všech použitých plastových lahví. Pouhých sedm procent následně posloužilo pro výrobu nových lahví. Velká část skončila na skládkách či v oceánech. Podle výzkumu nadace světově proslulé jachtařky Ellen MacArthurové bude v mořích a oceánech do roku 2050 více tun plastů než ryb (o problému plastů v oceánech čtěte zde, původní studii najdete zde).
Rosemary Downeyová z Euromonitor International uvádí, že prudký nárůst spotřeby plastových lahví má na svědomí ve velké míře Čína. V roce 2015 Číňané spotřebovali 68,4 miliardy lahví, loni to bylo bezmála 74 miliard. „Nárůst je podpořen rozvojem urbanizace. Roste poptávka po zdravém životním stylu. Lidé mají obavy z kontaminace podzemní vody a častěji volí vodu v lahvích,“ vysvětluje Downeyová.
Výrobci balených nápojů problém neřeší
Řešení problému nepřispívají ani výrobci balené vody a slazených nápojů. Coca-Cola například vyprodukuje více než sto miliard plastových lahví ročně. Vyplývá to z analýzy organizace Greenpeace. Oficiální statistiky společnost nikdy nezveřejnila. Šest největších producentů balených nápojů podle stejné analýzy využívá pouhých 6,6 procenta recyklovaných plastů.
Ochránci životního prostředí v posledních letech tlačí na producenty plastových lahví, aby při jejich výrobě využívaly takzvaný rPET. Jedná se o recyklovaný polyethylentereftalát. Původní materiál se čistí, mele a použije jako surovina pro nový plastový výrobek. Tímto postupem lze výrazně zredukovat plastový odpad. Podle potravinářských koncernů je však problémem, že velká část takto recyklovaného plastu posléze nesplňuje přísné hygienické normy.
Má podle vás třídění a recyklace PET lahví smysl?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 čtvrtek 6. července 2017. Anketa je uzavřena.
MacArthurová v rámci své nadace propaguje jiný přístup. Velí k opětovnému používání plastových lahví. Místo recyklace by se lahve čistily a opět plnily. „Přesun ke kruhovému hospodaření s plastovými výrobky je unikátní příležitostí, jak ušetřit miliardy dolarů a zredukovat plastovou produkci, která pohání těžbu fosilních paliv,“ míní.
Idylické pláže v Indonésii hyzdí tuny odpadků. Sbírají je Češi |
Pro Huga Tagholma z organizace Surfers Against Sewage byla nová zjištění zdrcující. „Znečištění plastovým odpadem začíná soupeřit s klimatickými změnami. Znečišťuje všechny složky ekosystému a trápí stále více organizmů na Zemi,“ myslí si. Připomíná, že plasty se nikdy nemohou stát součástí potravního řetězce. „Když je zvířata tráví, uvolňují se do nich toxiny, ty pak končí na našich talířích,“ dodává.
Plast za polárním kruhem
Plastový odpad se už dostal do všech koutů světa. V květnu výzkumníci informovali o nálezu velkého množství plastů na ještě donedávna panenském Hendersonově ostrově v Tichém oceánu. Vědci zjistili, že na ostrově se nachází bezmála 18 tun plastového odpadu, celkem asi 38 milionů kousků. Asi 68 procent z nich lze obtížně spatřit lidským okem, na jednom metru čtverečním leží v průměru 4 500 úlomků (více o znečištění atolu zde).
Před pár dny ohlásil podobný nález tým nizozemských vědců za polárním kruhem. Na šesti místech pobřeží Špicberků a vulkanického ostrova Jan Mayen v průměru nalezli 876 viditelných kousků odpadu na sto metrech pobřeží. Odpad do chladných vod nese Golfský proud (více o plastovém znečištění za polárním kruhem zde).
Středozemí zamořily tuny plastů, vědci je našli i v žaludcích velryb |
Přímo na hladině světového vodstva plave podle statistik ochránců přírody bezmála 270 tisíc tun plastového odpadu. Z 5,25 bilionu kusů jich 92 procent tvoří jen části původních předmětů. Velkým problémem jsou v posledních letech mikroplasty, tedy plastové částice menší než jeden milimetr. Dělí se na dvě skupiny: primární mikroplasty jsou uměle vyráběné a využívají se například v kosmetice, sekundární mikroplasty vznikají rozpadem většího plastového odpadu.
Právě mikroplasty neohrožují pouze mořské živočichy. Vědci z univerzity v belgickém Gentu na počátku letošního roku ve své studii uvedli, že pravidelní jedlíci mořských plodů a ryb ročně stráví až jedenáct tisíc částic tohoto miniaturního plastového odpadu (více zde).
