Úterní jednání bylo prvním setkáním obou státníků po loňských rakouských prezidentských volbách, v nichž Zeman podpořil Van der Bellenova protikandidáta Norberta Hofera z populistické Svobodné strany Rakouska. Česko je poslední sousední zemí Rakouska, kterou nový prezident alpské republiky navštívil.
„Nesetkávají se hory s horami, ale lidé s lidmi. Lidé spolu mají mluvit. Našli jsme řadu témat, na kterých se naprosto shodneme,“ řekl Zeman. Shodu hlavy obou států našli v ekonomických tématech. Diskutovali o vzájemných investicích či obchodní výměně, dobudování dálnice mezi Prahou a Vídní či Lincem a také o železničním spojení. Kromě toho mají podle něj oba státníci například stejný rok narození 1944 a oba jsou také vášniví kuřáci.
Podle rakouského prezidenta je jen málo témat, u nichž se se Zemanem „shodnou, že se neshodnou“. Rozdílný pohled mají oba státníci na jadernou energii. Rakousko v minulosti ostře protestovalo proti dostavbě jaderné elektrárny Temelín. Alpská republika sice jadernou elektrárnu má, nikdy ji ale nezprovoznila. Rozhodli o tom lidé v referendu. Areál v Zwentendorfu je tak už po několik desetiletí zakonzervovaný. „V Rakousku panuje konsenzus, že jaderná energie nemá budoucnost. Ale akceptujeme samozřejmě, že je to otázka národní suverenity,“ uvedl Van der Bellen, který v minulosti vedl rakouské Zelené.
Podotkl, že si s českým protějškem „krátce zafilozofovali“ o tom, jak by situace vypadala s jiným výsledkem rakouského referenda. „Já jsem mu (Van der Bellenovi) říkal, co by se stalo, kdyby ono referendum skončilo o půl procenta ve prospěch jaderné energie. Kdyby dnes proti mě seděl, nebyl by zelený, protože by měli v Rakousku velkou fungující jadernou elektrárnu. Kdybych já měl ve své zemi alpské řeky, tak bych možná nebyl zastáncem jaderné energie,“ uvedl Zeman.
Státníky rozděluje názor na migraci a uprchlické kvóty
Stejný názor nemají hlavy obou států ani na migraci a uprchlické kvóty. Podle Van der Bellena to může být i „otázka tradice“. Rakousko za doby války v Jugoslávii přijalo na 80 tisíc uprchlíků z Bosny, mnoho z nich jsou muslimové. „Neměli jsme s tím vůbec žádný problém,“ uvedl rakouský prezident. Podotkl, že s uprchlickou vlnou z arabských zemí je ale nutné věnovat pozornost třeba tomu, aby s příchozími ze států s „protiizraelským prostředím“ nepřibývalo v Evropě antisemitismu.
S Van der Bellenovým předchůdcem Heinzem Fischerem pojilo Zemana přátelství. Nynější rakouský prezident českou hlavu státu dnes pozval na návštěvu do Vídně. Na otázku, zda spolu budou oba státníci dál mluvit a potkávat se, Zeman odpověděl: „Ano, budeme spolu mluvit, za chvíli totiž máme společný oběd“. Po skončení tiskové konference, která se netradičně konala vsedě, oba prezidenti odešli beze slova každý na jinou stranu.
Rakouský prezident již v pondělí jednal s premiérem Bohuslavem Sobotkou. Odpoledne se zúčastní ekonomického fóra s podnikateli z obou zemí. Zeman se omluvil. Podle svého mluvčího Jiřího Ovčáčka musí česká hlava státu před svou středeční cestou do regionu Vysočina a před dovolenou vyřídit prezidentskou administrativu.
