Duterte se k moci dostal loni 30. června. Drogový byznys prohlásil za „nemoc společnosti“, kterou se rozhodl vyléčit. „Léčba olovem“ zafungovala, alespoň co se týče statistik. Lidé kolem Duterteho oslavují pokles trestných činů, zatýkání tisíců drogových dealerů a miliony lidí, kteří ve strachu ze zatčení nebo zabití nastoupili protidrogovou léčbu. Oběti boje s drogovým průmyslem jsou podle policie nutnou daní za veřejné blaho.
V posledních měsících však Duterteho režim čelí stále větší kritice aktivistů, právníků a vlivné katolické náboženské obce. Tvrdí, že policie popravuje i lidi pouze podezřelé z napojení na svět drog, terorizuje také chudé komunity a nejedná podle zákonů. „Prezident jedná, jako kdyby byl nad zákonem. Jako kdyby byl on sám zákon,“ tvrdí kněz Amado Picardal.
Přesný počet obětí války s drogami znám není, kritici Duterteho tvrdí, že policie identifikovala přes pět tisíc obětí. Většina z nich se řadí k občasným uživatelům nebo pouliční dealerům. Na mozky celého byznysu je zatím krátký i Duterte.
Filipínský prezident loni uváděl, že tvrdý postup povede k růstu cen drog a jejich postupnému vymizení z ulic. V Manile však šla cena méně kvalitních drog naopak dolů. „Pokud jdou ceny dolů, znamená to, že vládní kroky nejsou efektivní,“ tvrdí Gloria Laiová z International Drug Policy Consortium, celosvětové sítě nevládních organizací, které se zaměřují na monitoring obchodu s drogami. Policie tvrdí, že zničila všechny velké tuzemské drogové laboratoře, problémem je však pašování drog z ciziny.
V některých částech země jdou však ceny drog nahoru. Příkladem je ostrov Mindanao. Duterte zde vyhlásil stanné právo po tom, co ve městě Marawi zaútočili stoupenci Islámského státu. Filipínský prezident zde utrpěl první větší porážku, protože nedokázal utnout ofenzivu islamistů hned v prvopočátku.
Boj proti drogám ano, postup Duterteho se však nelíbí
Podle průzkumů agentury Social Weather Stations (SWS) veřejnost Duterteho protidrogovou kampaň podporuje. Výhrady má však k jeho metodám a pochybuje také o efektivnosti.
Dvaadevadesát procent oslovených si například myslí, že lidé podezřelí z napojení na drogový byznys by měli být dopadeni živí. Zlepšení nevidí v bezpečnosti v ulicích. Subjektivní pocit je však v rozporu s policejními statistikami. Podle nich během prvních devíti měsíců vlády Duterteho klesla kriminalita o třicet procent.
Jezdil jsem na motorce po městě a zabíjel zločince, chlubil se Duterte |
Politika Duterteho se nelíbí ani mezinárodnímu společenství. Mezinárodní trestní soud v Haagu například v říjnu loňského roku varoval, že by mohl zahájit vyšetřování postupu filipínské policie v boji s drogami. V únoru letošního roku Duterte přerušil protidrogové zátahy kvůli tomu, že policisté při jednom ze zátahů zavraždili jihokorejského obchodníka.
Kvůli válce proti drogám bylo vyšetřováno přes 1 900 strážníků, 159 z nich muselo policejní řady opustit. Na počátku července dokonce 19 z nich skončilo před soudem kvůli vraždě dvou zadržených. O budoucnost se však bát nemusí, mají za sebou mocného velitele, kterým je sám Duterte. Ten slíbil, že všechny policisty, kteří čelí obvinění ze zabíjení během války proti drogám, v případě odsouzení omilostní.
9. prosince 2016 |
