Provozovatel, který si chce v Praze před svůj podnik umístit zahrádku, si musí zařídit výpis z obchodního rejstříku, plánek umístění stolků a židlí, nájemní smlouvu s Technickou správou komunikací (TSK), kolaudační rozhodnutí, stanovisko památkářů a v některých případech i vyjádření policie. Jednotlivé úřady musí většinou oběhat hned několikrát.
Například Erhartova cukrárna, která má provozovnu na Vinohradech, před časem na své facebookové stránce kritizovala fakt, že se část Prahy 3 ocitla z roku na rok v jiné památkové zóně a pro získání povolení k zahrádce je nutné složitě obcházet památkáře.
„Institucí, které se k žádosti musí vyjádřit, je strašně moc a žadatel je navíc musí obejít všechny, místo aby věc vyřizoval na jednom místě,“ připouští náměstkyně primátorky Petra Kolínská (Trojkoalice/Zelení).
Druhým nedostatkem je podle ní to, že provozovatel hospody nemůže zábor flexibilně zkracovat nebo prodlužovat. „Někdy by mohly být i levnější sazby,“ dodává Kolínská.
Institut plánování a rozvoje proto nyní zpracovává analýzu současného stavu. Ta by měla následně sloužit ke zjednodušení podmínek. V samém centru Prahy se přitom pravidla pro umisťování předzahrádek do ulic před dvěma lety naopak zpřísňovala.
„V památkové zóně dnes nesmí být zahrádka na podlážce, ale přímo na dlažbě nebo chodníku,“ dává příklad prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek. Zakázané jsou také jakékoliv plastové nebo skleněné zábrany a clony nebo i souvislá řada velkoobjemových květináčů, která by zahrádku ohraničovala.
Levněji vyjde předzahrádka i v Londýně, říká Stárek
Podobná kritika se týká i cen. „Dělali jsme si průzkum situace se zahrádkami v Praze 1, ze kterého vyplynulo, že za metr čtvereční zaplatí provozovatel v průměru sto korun na den,“ říká Stárek.
Podle něj je v Praze cena za zábor prostranství kvůli zahrádce jedna z nejvyšších v Evropě. „Dokonce i Londýn má levnější sazby,“ dodává Stárek.
Nový protikuřácký zákon způsobil některým hospodským v souvislosti se zahrádkami také konkurenční nevýhodu. Ty podniky, které nemají k dispozici vnitroblok a jsou v úzké ulici, si stolky ani židle před vchod nepostaví.
„Máme jeden stoleček před vchodem, jinak se nám tam kvůli šířce chodníku nic nevejde,“ popisuje provozovatel pivnice Prašivka na Letné Jaroslav Tesařík.
Na „dvojce“ přibylo žádostí
Žádosti o zřízení zahrádky před restauraci vyřizují městské části. Těm také teče do rozpočtu část vybraných peněz. Druhou část si vezme TSK. Ze statistik městských částí vyplývá, že se v průměru počet žádostí od platnosti protikuřáckého zákona mírně zvýšil. Mezi jednotlivými obvody jsou ale rozdíly.
„Zatímco za celý loňský rok jsme evidovali 129 žádostí, od počátku roku 2017 k dnešnímu dni jich je už 150,“ uvádí mluvčí Prahy 2 Martina Klapalová.
Podobně je na tom také Praha 7, kde počet žádostí meziročně vzrostl zhruba o patnáct procent. Naopak Praha 1, Praha 3 nebo Praha 4 žádný dramatický nárůst žadatelů nezaznamenaly.
„Vyřizujeme standardní počet žádostí o předzahrádky, k nárůstu v posledních měsících nedošlo, a to ani meziročně,“ uvádí mluvčí třetí městské části Michaela Luňáčková.
