Macron přivítal ruského hosta odpoledne před honosným versailleským palácem. Už před jednáním bylo jasné, že půjde o vyjasňování pozic a výměnu názorů, jak poznamenala agentura AP s odvoláním na francouzské diplomaty. Oba státníci totiž mají na mnoho témat rozdílný pohled. „O neshodách jsme hovořili otevřeně,“ přiznal Macron po jednání novinářům.
Francouzský prezident po setkání uvedl, že se spolu se svým ruským protějškem shodli, že prioritou je pro ně boj proti terorismu. Francie je stoupencem demokratického přechodného období v Sýrii s tím, že celistvost země bude zachována.
Šéf Elysejského paláce zároveň varoval, že jakékoliv použití chemických zbraní v Sýrii potrestá Francie odvetou. O její povaze se však nezmínil.
Ruský prezident mluvil po schůzce o tom, že vidí možné řešení hlavních světových krizí. Rusko a Francie podle něj chtějí hledat řešení krizí v Sýrii i na Ukrajině a kolem KLDR. Podle něj by ruské a francouzské síly mohly v Sýrii více spolupracovat.
Část debaty prezidentů byla věnovaná i Ukrajině. Paříž si podle prezidenta přeje, aby se takzvaná normandská skupina, sdružující Francii, Rusko, Německo a Ukrajinu, setkala co nejdřív.
Macron novinářům řekl, že se v besedě s Putinem zmínil i o situaci v Čečensku, kde podle ochránců lidských práv dochází k bezohlednému pronásledování gayů (více čtěte zde). Macron prý Putinovi řekl, že ohledně těchto otázek bude „neustále ve střehu“.
Před versailleským palácem provázela Putinův příjezd demonstrace, jejíž účastníci vyzývali k ukončení represí proti čečenským homosexuálům. Rusko a zejména čečenský vládce Ramzan Kadyrov jakékoli pronásledování popírají.
Střet názorů
Macron během prezidentské kampaně nešetřil na adresu Moskvy silnými slovy. Mimo jiné tvrdil, že Rusko a Francie nevyznávají stejné hodnoty. Nový francouzský prezident svému ruskému partnerovi nezapomněl podporu, kterou Putin před volbami poskytoval Macronově protikandidátce Marine Le Penové. Pozvání pro Putina k návštěvě Francie bylo proto podle pařížského tisku překvapením.
Na sklonku úřadování Françoise Hollandea, Macronova předchůdce ve funkci hlavy státu, se vztahy Paříže a Moskvy prakticky vytrvale zhoršovaly. Loni v říjnu perspektiva Putinovy návštěvy ve Francii padla, když Hollande pohrozil Moskvě soudem za údajné válečné zločiny v Sýrii.
Putinův zahraničněpolitický poradce Jurij Ušakov před nynější návštěvou Paříže prohlásil, že Rusko není spokojeno se stavem svých vztahů s Francií a schůzku ve Versailles proto považuje za velmi důležitou.
Problém údajného vměšování ruských hackerů do francouzských prezidentských voleb, o nichž psala francouzská média, ale podle obou státníků předmětem jednání nebyl. „Tato obvinění nejsou založena na faktech,“ konstatoval Putin.
Macron nicméně z vměšování do prezidentských voleb ve Francii obvinil ruská média. Stěžoval si, že ruská agentura Sputnik a televize Russia Today během kampaně vyráběly falešné zprávy. Z těchto důvodů prý nebyli jejich zpravodajové vpuštěni do sídla Macronova volebního štábu.
Na dálku jednání prezidentů komentovala i Le Penová. Na Twitteru dala najevo radost, že šéf Kremlu přijel do Francie, a konstatovala, že vztahy obou zemí se musejí normalizovat. Putin s Le Penovou jednal v Kremlu letos v březnu a na tomto setkání ruský prezident ani dnes nevidí nic mimořádného. „Proč bychom odmítali cizí politiky, kteří stojí o zlepšení vztahů s Ruskem?“ řekl novinářům. Jednání prý neznamenalo, že Rusko se chce vměšovat do francouzských voleb.
