Zeman upozornil na to, že řadu strůjců evropských útoků měly tajné služby v hledáčku a nic s tím neudělaly. „To je právě ta zbabělost maskovaná jako multikulturní tolerance,“ uvedl. Na shromáždění, kde nechyběli přeživší po lidické tragédii, připomněl někdejší počínání západních politiků Nevillea Chamberlaina a Édouarda Daladiera, kteří se podle něj obávali pacifistické většiny svých voličů. „Protože se báli malé války, měli nakonec válku velkou,“ řekl a v analogii k dnešku varoval před zbabělostí.
„Jsme zbabělci proto, že často otevíráme náruč islámským radikálům, často mluvíme o toleranci vůči nim, často mluvíme o přizpůsobení se jejich kultuře, byť je tato kultura neslučitelná s evropskou kulturou,“ prohlásil mimo jiné prezident v analogii na událostí předcházející lidické tragédii.
Na Lidice přispěli v Británii i USA
Oslava byla podle starostky Lidic Veroniky Kellerové poděkováním tehdejšímu československému a dnes českému lidu za vybudování nových Lidic nedaleko pietního území. Připomněla, že sbírka na nové Lidice vznikla v Británii a Americe.
Thompsonová se v této souvislosti zmínila o aktivitách britského lékaře a politika Barnetta Strosse, který založil nadaci Lidice budou žít. „Ve své snaze o obnovu Lidic pokračoval a zasadil se například o výsadbu růžového sadu míru,“ řekla. „Když je spojenec v nouzi, musíme mu přijít na pomoc,“ doplnila ji Adamsová-Smithová. Podle Zmejevského bylo poválečné obnovení Lidic symbolem těžce vybojovaného vítězství nad zlem.
Symbolickou lidickou růži, která je ve znaku obce, na setkání převzal ruský velvyslanec Alexandr Zmejevkij za vztyčení prvního pomníčku na hrobě lidických mužů a osvobození lidických žen Rudou armádou na pochodu smrti. Kellerová připomněla, že prvním objektem postaveným v katastru zničené obce byl právě pomníček. „Stojí tam v nezměněné podobě doteď,“ dodala.
Akci provázelo slunečné počasí, Zeman během programu seděl spolu s ostatními v nekrytém hledišti, kde čelil ostrým náporům slunce. Thompsonová se před paprsky dokonce kryla deštníkem.
Symbol nacistického teroru
Lidice se staly jedním ze symbolů nacistického teroru za druhé světové války. Nacisté je vypálili 10. června 1942. Důvodem byla domnělá souvislost jednoho z lidických obyvatel s atentátem na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Přímo v Lidicích bylo zastřeleno 173 lidických mužů a chlapců, následně 16. června 1942 v Praze-Kobylisích dalších 26 obyvatel Lidic.
Nejslavnější čin odboje. Mýty o operaci Anthropoid se po letech rozplétají |
Pobyt v koncentračních táborech nepřežilo 53 lidických žen. V deportačním táboře bylo v plynovém autě udušeno 82 lidických dětí. Ze zhruba 500 obyvatel Lidic, kteří masakr zažili, válku přežilo jen 160 lidí. V současnosti jsou podle Kellerové naživu dvě lidické ženy, shodou okolností sestry, a 12 lidických dětí. „Některé se narodily před a některé až po tragédii,“ uvedla starostka.
Obec s 96 domy nacisté vypálili a ohořelé obvodové zdi domů nechali odstřelit. O opětném vybudování Lidic rozhodla československá vláda hned po skončení války - 6. června 1945. V létě 1947 byl 300 metrů severozápadně od původních Lidic položen základní kámen nové obce a stavba prvních lidických domů začala v květnu 1948.
Zpověď lidické ženy (2008):
11. prosince 2008 |
