Se ženou se Nigerijec seznámil přes internet. Poté, co spolu prožili krátký románek, se dotyčné narodilo dítě. Na matrice byl jako otec dítěte zapsán její choť, který je po těžké autonehodě na invalidním vozíku.
Protože je dívka tmavé pleti, cizinec se pokoušel u soudů domoci práva na určení otcovství, avšak bez úspěchu. Soudy žalobu vždy odmítly s tím, že pokud se dítě narodí za trvání manželství, otcovství se určuje podle pravidla takzvané první domněnky. Případ doputoval až k Ústavnímu soudu.
„Není upraveno žádné základní právo, které by umožňovalo domnělému otci podat návrh na určení, respektive popření otcovství. Pokud není dáno takové základní právo, domnělý otec - jakkoli svůj návrh z lidského hlediska podal pochopitelně - nemohl být před obecnými soudy ani před Ústavním soudem úspěšný,“ uvedl ve čtvrtek soudce zpravodaj Ludvík David.
Otcovství totiž mohou popřít pouze matrikoví rodiče, což se v tomto případě nestalo. „Důvod, který nás vedl k tomuto rozhodnutí, byla právní jistota. První domněnkou otcovství je právní status otce jasně určen. Domníváme se však, že by právní úprava mohla být rozšířena právě co do aktivní legitimace (pravomoci podat žalobu - pozn. red.) domnělého otce,“ doplnil David.
Soudy o otázce otcovství nerozhodují jednoznačně
Ústavní soud srovnával, jak podobné situace řeší právní řády jiných evropských zemí, přičemž zjistil, že pokud některá domnělému biologickému otci právo podat žalobu dává, je obvykle podmíněno otázkou spolužití matky a biologického otce. Ústavní soud však poskytl jakýsi návod, jak se muž může domoci alespoň styku s dítětem, když už ne vzniku právního vztahu.
„Muž podle našeho názoru může podat žalobu na určení příbuzenství, na jejímž základě by se stal osobou aktivně legitimovanou k případnému návrhu na styk s dítětem. To je vlastně jediná reálná cesta, kterou taková osoba podle našeho právního řádu - podle právní úpravy v občanském zákoníku - má,“ doplnil soudce David.
Otázka podle něj není jednoznačná a je předmětem poměrně značných rozporů v rozhodnutích soudů, včetně Evropského soudu pro lidská práva.
„Je velmi důležité, že máme nějakou cestu. Jsme rádi, že můžeme podat návrh na určení příbuzenství a následně na styk s dítětem. Také jsme rádi, že zaznělo doporučení na změnu zákona, aby konečně také domnělý otec byl chráněn, protože předtím byl nějakým způsobem diskriminován,“ uvedl advokát stěžovatele Athanassios Pantazopoulos.
Muž chce dítěti podle slov advokáta slov zajistit poznání kultury, z níž pochází, jazyka či prarodičů. „Chce to ne kvůli sobě, ale hlavně kvůli dítěti. Je to jeho povinnost a má obrovský zájem, všechno tohle chce dítěti předat. Důkazy o otcovství máme, navíc v odůvodnění rozsudku odvolacího soudu stojí, že matka přiznala, že otcem je můj klient,“ doplnil.
Rovněž přivítal, že Ústavní soud provedl srovnání s dalšími zeměmi. „To je velmi důležité. České právo by se mělo vyvíjet a mělo by být eurokonformní, to je pro mě z dnešního dne to nejdůležitější. Doufám, že do budoucna bude pro domnělé otce přímá cesta,“ podotkl advokát.
