Assangeovi totiž stále hrozí, že ho britská policie zatkne a vydá do USA, pokud ekvádorskou ambasádu nyní opustí, jak uvedla BBC. Londýnská policie podle AFP uvedla, že má povinnost Assange zadržet. Odvolává se na zatykač z roku 2012, kdy se Assange odmítl podřídit soudu. K dalším možným krokům se nevyjádřila.
Ekvádorský ministr zahraničí vyzval Británii, aby umožnila Assangeovi bezpečně odejít do jihoamerické země. „Ekvádor vítá rozhodnutí upustit od obvinění...Evropský zatykač již není platný. Británie nyní musí zajistit volný průchod,“ uvedl na twitteru šéf ekvádorské diplomacie Guillaume Long.
Assange označil páteční rozhodnutí za důležité vítězství nejen pro sebe. „Opravdová válka ale teprve začíná,“ řekl na balkóně ekvádorské ambasády v Londýně.
Na twitteru v reakci uvedl, že „nezapomene a neodpustí“ těm, kteří stojí za švédským vyšetřováním, které mu znemožnilo vidět své vyrůstající děti a které pošpinilo jeho jméno. Assange obvinění ze znásilnění vždy odmítal.
Sedm let vyšetřování
Znásilnění se měl Assange dopustit v roce 2010. Asssange vždy tvrdil, že je nevinen a obvinění je účelové. Až o sedm let později padlo rozhodnutí vyšetřování zastavit. „Vrchní žalobkyně Marianne Nyová se v pátek rozhodla přerušit předběžné vyšetřování podezření ze znásilnění týkající se Juliana Assange,“ uvedla prokuratura ve svém prohlášení s tím, že nebyla naděje na zatčení Assange v dohledné budoucnosti. Zastupitelství následně doplnilo, že stáhlo evropský zatykač.
Nyová zdůraznila, že neřeší otázku Assangeovy viny či neviny. „Rozhodnutí nepokračovat ve vyšetřování jsme nepřijali proto, že bychom vyhodnotili všechny důkazy v tomto případu, ale proto, že nevidíme možnost ve vyšetřování pokročit,“ vysvětlila Nyová na tiskové konferenci ve Stockholmu. „Nevyjadřujeme se k vině,“ dodala.
Švédka, která Assange obvinila ze znásilnění, označila zastavení stíhání za „skandál“ a uvedla, že je „šokována“, uvedla její advokátka Elisabeth Fritzová, citovaná agenturou AFP.
Pětačtyřicetiletý Australan se kvůli švédskému stíhání skrýval na ekvádorské ambasádě v Londýně od roku 2012. Obával se totiž, že Švédsko by ho následně mohlo vydat do Spojených států, jejichž tajné vládní materiály server WikiLeaks zveřejnil.
Loni v listopadu Assenge na ambasádě kvůli podezření ze znásilnění vyslýchali švédští vyšetřovatelé. Prostředníkem při výslechu byl ekvádorský státní zástupce. Přepis rozhovoru vypracoval Ekvádor, který ho následně předal švédským úřadům (psali jsme zde).
Vydání do USA?
Nyová rovněž prohlásila, že ukončení vyšetřování nijak nesouvisí s možným trestním stíháním Assange v USA. „Rozhodnutí, které bylo dnes přijato, nemá nic společného s možným postupem americké vlády,“ řekla.
„Spojené království odmítá potvrdit nebo popřít, zda už obdrželo americký příkaz k vydání Juliana Assange,“ reagoval na Twitteru server WikiLeaks. Pozornost se teď podle serveru přesune právě na Velkou Británii.
UK refuses to confirm or deny whether it has already received a US extradition warrant for Julian Assange. Focus now moves to UK.
Projekt WikiLeaks vznikl v roce 2006. V roce 2010 zpřístupnil tajné americké dokumenty o válce v Iráku i v Afghánistánu. Dosud server zveřejnil na čtvrt milionu tajných dokumentů, které mapují fungování americké diplomacie.
Loni v říjnu portál odhalil soukromé e-maily vedoucích činitelů Demokratické strany USA. Ukradená pošta mimo jiné obsahovala části staršího projevu neúspěšné prezidentské kandidátky Hillary Clintonové k bankéřům, v němž se někdejší první dáma postavila za finančníky z Wall Street.
V roce 2012 vyzval Assange k ukončení honu na WikiLeaks:
30. června 2017 |
