Stížnost konkrétně směřovala proti usnesení Bradáčové a posléze dalšímu usnesení jejích nadřízených z Nejvyššího státního zastupitelství. Nestrannost Bradáčové zpochybnil Rath krátce před tím, než Vrchní soud v Praze loni v říjnu zrušil rozsudek nad někdejším politikem a vrátil případ Krajskému soudu v Praze k novému projednání.
Bradáčové měla podle Ratha na jeho kauze osobní zájem, dopouštěla se nepravdivých výroků v médiích, měla negativní vztah k jeho obhájci, navíc přímo mezi Rathem a Bradáčovou je občanskoprávní spor o omluvu. Může prý být osobně motivovaná k zakrytí případných pochybení a protiprávních postupů v přípravném řízení.
Ústavní soudci se však stížností nyní blíže nezabývali. Pokud státní zastupitelství posoudilo námitku podjatosti špatně, mohou to napravit „příslušné orgány v průběhu soudního řízení“, rozhodli. „Teprve po skončení řízení může být ÚS povolán ke kontrole jejich postupu,“ stojí v usnesení, na které upozornila Česká televize.
V korupční kauze uložil středočeský krajský soud Rathovi za přijímání úplatků 8,5 roku vězení a propadnutí majetku v hodnotě přes 20 milionů korun. Pražský vrchní soud ale verdikt zrušil kvůli výhradám k odposlechům. Nejvyšší soud začne koncem května projednávat stížnost pro porušení zákona, kterou v kauze podal ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO).
Kauza vyvolala také řadu dalších sporů. Rath například žádá omluvu od Bradáčové za výroky v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Bradáčová loni v lednu v debatě označila Rathův občanskoprávní spor se státním zástupcem Petrem Jirátem za obstrukci v kauze údajné korupce kolem bývalého hejtmana. Soudy žalobu směřující proti Bradáčové zamítly, Rathovo dovolání aktuálně leží u Nejvyššího soudu.
