Odborná komise vybrala jejich výrobce. Stala se jím španělská firma Gerhard Grenzing S.A. z městečka El Papiol u Barcelony. Soupeřem jí byly další tři zahraniční varhanářské firmy - rakouská Rieger Orgelbau, nizozemská J. L. van den Heuvel Orgelbouw a firma Johannes Klais Orgelbau z německého Bonnu.
V pondělí odpoledne byla v katedrále za účasti kardinála Dominika Duky s vítěznou firmou podepsána smlouva. Výroba majestátního nástroje tak ještě letos začne.
„Je naším přáním, aby varhany navázaly na tradici českých nástrojů a tuto tradici dále obohatily o znalosti a zkušenosti z jiných zemí. Stavba velkých varhan ve svatovítském chrámu pro nás znamená jedinečnou výzvu,“ říká Gerhard Grenzing. České varhanářské firmy se soutěže nezúčastnily. Na tak gigantický nástroj dle svých slov zkrátka nestačí.
Zřejmě nejprestižnější projekt Evropy tohoto druhu vyjde asi na 70 milionů korun. Nové Svatovítské varhany by se pak měly poprvé rozeznít v prosinci 2019. Na jejich stavbu přitom může finančně přispět každý prostřednictvím Nadačního fondu Svatovítské varhany. Odměnou jim může být i to, že bude jejich jméno navždy zvěčněno na nástroji. Většinu peněz pak poskytne katolická církev a velcí firemní sponzoři.
Výzvou bude vlhkost v katedrále
Mölzerovy varhany V katedrále svatého Víta dnes stojí v příčné chrámové lodi menší romantické varhany z roku 1932 od kutnohorské firmy Mölzer. Ty však na prostor chrámu dlouhý přes 120 metrů a široký 60 metrů nestačí. Ozvučí jen starou část katedrály. Mölzerův nástroj má 4 500 píšťal a dominanta Prahy potřebuje o mnoho větší a výkonnější varhany, které by měly mít asi 5 300 píšťal. Už od novogotické dostavby chrámu v roce 1929 se proto počítá s novým nástrojem nad hlavním vchodem. |
Nové varhany vyplní prázdné místo nad hlavním vstupem katedrály. Katedrální varhaník Josef Kšica tvrdí, že nástroj bude mít takové parametry, aby třeba rozsahem klaviatury byly schopné zahrát i velká symfonická varhanní díla. V budoucnu totiž nebudou sloužit jen k liturgickým účelům.
„Výrobci se museli popasovat rovněž s problematickou vlhkostí uvnitř chrámu. Ukázalo se totiž, že během bohoslužeb velice výrazně stoupá a její rozmezí je nesmírně velké - od 26 po 92 procent. Jak víme, dřevo jako každý přírodní materiál pracuje, a bude tedy pravděpodobně nutné regulovat mikroklima v katedrále,“ vysvětluje organolog arcidiecéze Štěpán Svoboda.
Firma Gerhard Grenzing vyrábí varhany pro kostely de facto po celém světě. Například ve Španělsku, Německu, Brazílii, Mexiku, Japonsku či v Jižní Koreji. Stavba pražských varhan je však i pro tak zkušené varhanáře úplnou špičkou.
„Jistě, není to levné. Nicméně musíme mít na paměti, že nové varhany budou dlouhá léta naší vizitkou. Takový nástroj o nás řekne nejen to, jak daleko dospěl technický vývoj varhanářství, ale bude vypovídat i o velkorysosti našeho národa v jeho vztahu ke katedrále a Stvořiteli,“ dodává Kšica.
Příběh katedrály v dokumentu iDNES.cz:
