Jednání o přistoupení Turecka k EU jsou fakticky zmrazena už od loňského červencového puče, po němž turecké úřady rozpoutaly rozsáhlé čistky ve státní správě. Turecký prezident od té doby opakuje při projevech, že nátlak EU je zbytečný, protože Unie potřebuje Turecko víc než je tomu naopak. Erdogan zároveň varoval, že Ankara může vypovědět migrační dohodu uzavřenou s Unií, díky níž se od loňského jara zastavil masový příliv migrantů z Blízkého východu do Evropy přes turecké území.
Jak se Turecko změní po referendu? Hostem Rozstřelu bude turkolog Laně |
„Nechávají nás čekat před branami EU už 54 let, není-liž pravda? (...) Můžeme jít za naším lidem a poslechneme jeho rozhodnutí,“ prohlásil v pondělí Erdogan s tím, že zváží možnost uspořádat referendum o tom, zda Turci chtějí pokračovat ve vstupních jednáních s EU.
Na mysli měl při tom rok 1963, kdy Brusel uzavřel s Ankarou asociační dohodu. O členství v Unii požádalo Turecko v roce 1987, ale přihláška mu byla zamítnuta kvůli porušování lidských práv a turecké přítomnosti na Kypru. Až v roce 2005 zahájil Brusel s Ankarou vstupní rozhovory.
Vztahy EU s Ankarou se dále zhoršily kvůli turecké kampani před nedělním ústavním referendem, kterou turečtí politici chtěli vést i v zahraničí mezi tureckými menšinami. Úřady některých zemí, včetně Německa, tureckým politikům ale zabránily vystoupit na mítincích. Erdogan označil tyto kroky za praktiky podobné těm, jaké se děly za nacismu.
V neděli Erdogan přilil olej do ohně vztahů s EU, když zopakoval, že začne s tureckými politiky jednat o obnovení trestu smrti. Ten Turecko zrušilo v roce 2004 v rámci plnění podmínek pro vstup do EU. „Pokud mi takový zákon přijde na stůl, tak ho schválím. Ale nebude-li pro něj podpora, pak o tom můžeme uspořádat další referendum,“ řekl Erdogan v neděli poté, co v referendu o změnách ústavy vyhráli zastánci posílení prezidentských pravomocí.
Výjimečný stav potrvá další tři měsíce
V pondělí doporučila Turecká národní bezpečnostní rada vládě prodloužit o další tři měsíce výjimečný stav v zemi. Ten byl v Turecku zaveden loni v červenci po neúspěšném pokusu části armády o převrat a byl už několikrát prodloužen. Vicepremiér Numan Kurtulmuş po zasedání turecké vlády oznámil, že vláda výjimečný stav skutečně prodlouží.
Pondělnímu zasedání rady, stejně jako zasedání vlády, předsedal Erdogan. Ten už dříve prohlásil, že mimořádná opatření v Turecku potrvají tak dlouho, dokud se situace v zemi nezklidní.
Výjimečný stav byl zaveden původně na tři měsíce; prodloužen byl v říjnu a v lednu vždy o 90 dní. Platnost dosavadního výjimečného stavu měla vypršet 19. dubna.
V Istanbulu se protestuje proti výsledku referenda
Asi 3000 lidí vyšlo v pondělí podle agentury AFP do ulic Istanbulu na protest proti výsledku nedělního referenda.
„Bok po boku proti fašismu,“ skandovali lidé ve čtvrti Kadiköy v asijské části Istanbulu. Namířeno mají k sídlu ústřední volební komise. Právě ta učinila během referenda sporné rozhodnutí, že se budou do výsledků započítávat i hlasovací lístky bez oficiálního razítka.
Nedostatečně orazítkovaných hlasů je podle opoziční strany asi tři miliony, což by stačilo ke zvrácení výsledku. Zastánci ústavní změn totiž zvítězili asi o 1,3 milionu hlasů.
Další asi tisícovka protestujících vyšla večer do ulic ve čtvrti Beşiktaş, v evropské části Istanbulu. Nesli mimo jiné hesla jako „Ne, my vyhrajeme“ a skandovali „zloděj, vrah, Erdogan“. Podle agentury AFP jim lidé z okolních domů z oken vyjadřovali podporu mimo jiné tím, že bouchali do hrnců a pánví.
Turci slavili výsledky referenda o změně ústavy:
