„Ať se EU stydí. Pryč s evropskými zásadami, hodnotami a spravedlností... Začali střet mezi křížem a půlměsícem, nemám pro to jiné vysvětlení,“ komentoval turecký prezident výrok Soudního dvora Evropské unie na shromáždění na severozápadě Turecka.
Soud EU v úterý rozhodl, že zaměstnavatelé v zemích Evropské unie mohou zakazovat svým pracovníkům nosit viditelné náboženské symboly, tedy i muslimské šátky. Jedná se o první podobné rozhodnutí unijní justice, verdikt soudu není závazný pro justici členských zemí EU.
Verdikt soudu EU padl krátce před parlamentními volbami v Nizozemsku, ve kterých postoj k muslimským přistěhovalcům hrál klíčovou roli. Protiislámská stran Geerta Wilderse v nich sice posílila, vyhrála však Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) premiéra Marka Rutteho, který v minulých dnech musel řešit diplomatickou roztržku s Ankarou (o nizozemských volbách čtěte více zde).
„Rutte, vaše strana možná skončila první ve volbách, ale měl byste vědět, že jste ztratil turecké přátelství,“ vzkázal ve čtvrtek Erdogan do Nizozemska. Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu zase prohlásil, že mezi Ruttem a Wildersem není v podstatě žádný rozdíl.
„Podívejte se, není žádný rozdíl mezi sociálními demokraty a fašistou Wildersem, je to stejná mentalita,“ řekl Çavuşoglu. „Kam se ubíráte? Kam vedete Evropu? Začali jste Evropu rozdrobovat a vést ji k propasti,“ pokračoval šéf turecké diplomacie. „Brzy začnou v Evropě náboženské války,“ prohlásil.
Němci ruší další turecké mítinky
Diplomatická roztržka mezi Tureckem a Nizozemskem se rozhořela o víkendu poté, co nizozemské úřady vyhostily tureckou ministryni pro záležitosti rodiny. Před tím Nizozemsko zakázalo přistát letadlu šéfa turecké diplomacie Mevlüta Çavuşoglua. Oba členové vlády chtěli v Rotterdamu vystoupit na shromážděních členů místní turecké komunity, které hodlali přesvědčovat, aby v dubnovém referendu o změnách turecké ústavy hlasovali pro posílení pravomocí hlavy státu.
Turečtí představitelé včetně Erdogana v reakci na tyto incidenty přirovnali postup nizozemských úřadů k „nacismu a fašismu“. Už dříve k nacistickým praktikám přirovnali i zrušení několika shromáždění místní turecké komunity v Německu, na kterých měli rovněž vystoupit turečtí ministři.
Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident François Hollande se ve čtvrtek v telefonickém rozhovoru shodli, že Erdoganova přirovnání postupu evropských států k nacistickým praktikám jsou „nepřijatelná“. Zároveň se vyslovili proti všeobecnému zákazu předvolebních vystoupení tureckých politiků na území svých států. Případná shromáždění ale musí být podle nich „včas a transparentně nahlášená a musí striktně dodržovat německé, respektive francouzské právo“.
Dvě německá města - Hannover a Bremerhaven - mezitím zrušila plánovaná shromáždění Erdoganových příznivců, na kterých měli vystoupit turečtí politici. V Hannoveru měl už v pátek promluvit místopředseda turecké vládní strany AKP Mehmet Mehdi Eker, v Bremerhavenu v neděli poslanec stejné strany.
Shromážděné členy turecké komunity chtěli přesvědčit, aby v referendu 16. dubna podpořili posílení pravomocí tureckého prezidenta. Akci turecké komunity, která podle úřadů měla být na rozdíl od původního tvrzení zjevně politického charakteru, ve čtvrtek zrušili také v rakouském Innsbrucku.
