„Samotná rozhodnutí a faktické úkony policie, které směřovaly k neumožnění vstupu žalobců na ohlášené místo demonstrace, jsou kryty příslušnými zákony. To, že je demonstrace ohlášená na nějaké místo, neznamená, že by tam nebylo možné omezit právo přístupu,“ prohlásil předseda soudu Ladislav Hejtmánek v odůvodnění.
Podle něj byl postup státních orgánů v souladu se zákony o pozemních komunikacích a o policii a důvodem úředního záboru byla „bezpečnost osob, které se nacházely na konkrétním místě“.
„Kdybychom se s tímto rozhodnutím smířili, tak to znamená, že si policie ve spolupráci s úředníky může dělat, co chce. Mohou nám kdekoliv znemožnit projevit právo na názor. Vždycky svůj postup označí za cosi, co bylo přiměřené,“ reagoval Bursík na rozhodnutí soudu s tím, že se určitě odvolá k Nejvyššímu správnímu soudu do Brna. Bude na to mít čtrnáct dní od doručení písemného vyhotovení rozsudku.
Bursík také poukázal na to, že policie v době zásahu nemohla nikoho z čínských ústavních činitelů chránit, protože ti se v danou chvíli nacházeli v hotelu na břehu Vltavy.
„Záměrně jsme ohlásili demonstraci na místo, kde se v té době nenacházely osoby cizího státu. Nešlo nám ani o setkání s nimi, šlo nám o vyjádření našeho názoru,“ doplnila Kateřina Bursíková Jacques.
Bursíkova žaloba poukazovala na to, že demonstrace může být zakázána jen do tří dnů od jejího ohlášení, což se nestalo. Policie přesto okolí Hradu uzavřela pro chodce i vozidla, argumentovala bezpečnostními důvody. Bursík tvrdí, že tím policisté porušili ústavně zaručené právo na shromažďování. U náměstí se prý navíc chovali „pasivně agresivně“ a vypadali, že chtějí vyprovokovat konflikt.
Kvůli třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga byla loni v březnu v ulicích metropole každodenně nasazena tisícovka policistů, bezpečnostní opatření vyšla na šestnáct milionů korun. Na policejních služebnách skončilo dvacet tři demonstrantů, a to z řad odpůrců i příznivců státníka.
Opatření kolem návštěvy vyvolala vlnu kritiky. V ulicích se střetli odpůrci čínského režimu i organizovaní vítači z řad Číňanů. Policie na několika místech vyšetřovala vyvěšené tibetské vlajky, například na pražské FAMU nebo v galerii Vltavín nedaleko Žofína (psali jsme zde a zde).
Rozsudek bude důležitý pro demokracii v této zemi, říká Bursík:
Skupina demonstrantů, kteří nebyli během návštěvy čínského prezidenta vpuštěni na Hradčanské náměstí, podala správní žalobu na počátku dubna. Iniciativu podpořili například bývalí ministři Michael Kocáb a Martin Bursík, advokát Jan Kalvoda nebo režisér Václav Marhoul (více o podání žaloby zde).
Žalován je pražský magistrát, policie i ministerstvo vnitra. Svolavatelé demonstrace považují za nezákonná jak rozhodnutí magistrátu, který rozhodl o zákazu vstupu na náměstí, tak i vlastní zásah policie na místě. Podle nich bylo porušeno právo na svobodu projevu a právo shromažďovací.
Bezpečnost státní návštěvy je dostatečný důvod k omezení
Žalobci navíc tvrdí, že se jedná o dlouhodobě zavedenou praxi, kdy policie pošle žádost magistrátu, a ten jí okamžitě vyhoví, aniž by fakticky provedl správní řízení a jednal se zainteresovanými.
„Zajištění bezpečnosti státní návštěvy je dostatečným důvodem k vydávání omezení,“ prohlásila před soudem zástupkyně ministerstva vnitra. Hájila tak rozhodnutí úředníků umístit na místo značky omezující dopravu. „Dopravní omezení je účelné i z toho důvodu, že osazení oznamovacími prostředky je všem jasné a zřetelné,“ dodala.
Zástupkyně ve čtvrtek také podotkla, že uzavření celého území bylo vhodnějším řešením než rozmístění policistů tak, aby řešili jednotlivé situace individuálně. Stejně jako později soudce argumentovala tím, že pokud policie postupuje podle zákona o policii, nemůže být její postup nezákonný.
Kalousek během konfliktu s policií:
