Rasismus v Nizozemsku je na vzestupu. Potvrzuje to zpráva Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva i zkušenosti přistěhovalců. „Časy se mění, je to zlé,“ sdělil serveru Politico Abdou Menebhi, který do Nizozemska přicestoval před čtyřiceti lety. V nové vlasti řídí marockou organizaci Emcemo. Na klidu mu nepřidala ani kampaň před nadcházejícími parlamentními volbami. „Vždycky jsme museli čelit rasismu, ale nikdy na takové úrovni, jako nyní,“ dodává.
PŘEHLEDNĚ: Wilders, nebo široká koalice. Kdo vyhraje nizozemské volby? |
Naráží na programovou náplň Strany pro svobodu Geerta Wilderse. Ten v jednostránkovém manifestu voličům slíbil mimo jiné uzavření všech mešit, ochranu hranic či zákaz Koránu. Plánuje také uzavřít všechna azylová centra a muslimským ženám chce zakázat nošení tradičních šátků. Součástí plánu je i boj proti Maročanům. Wilders na jednom z mítinků slíbil, že si počíhá na „marocký odpad, který přinesl do ulic nebezpečí“. Za podobné výroky byl v prosinci loňského roku uznán vinným z diskriminace.
V Nizozemsku žije aktuálně více než 380 tisíc potomků marockých přistěhovalců a tvoří tak dvě procenta z celkového počtu obyvatel, uvádí Nizozemský statistický úřad. Hněv veřejnosti se proti nim obrátil z velké části po zveřejnění zprávy univerzity v Groningenu z roku 2010. Podle statistik bylo 54 procent Maročanů do 23 let obviněno nejméně z jednoho přestupku či trestného činu.
O informace ze zprávy se později opřel i Wilders. „Často mluvím konkrétně o Maročanech, nemám proti nim nic obecně, ale jde o to, že jsou jednou z největších přistěhovaleckých částí obyvatelstva a až příliš často se objevují ve statistikách kriminality a čerpání ze sociálního systému,“ uvedl Wilders v rozhovoru pro The Wall Street Journal z roku 2014.
Pracovní síla z Maroka
Wilders a jeho partaj se před volbami propadají v průzkumech. Aktuálně strana figuruje na druhém místě. Do čela se dostal stávající liberální premiér Mark Rutte. Na Facebooku Wilderse se však stále srocují jeho podporovatelé a stěžují si na marocké přistěhovalce. Jeden z diskutérů například popsal incident, při kterém Maročan obtěžoval jeho dceru cestou ze školy, jiní debatují o zneužívání nizozemského sociálního systému.
Wilders vyhlásil válku islámu. Chce zakázat Korán a zavřít mešity |
Ne vždy však byly vztahy mezi Nizozemci a Maročany napjaté. Omar El-Miloudi přijel do Nizozemska v polovině šedesátých let. Bylo mu tehdy 21 let. „Přijali nás vstřícně a otevřeně. Nizozemci nám chtěli pomoct,“ vzpomíná. Příliv Maročanů byl tehdy způsoben akutním nedostatkem pracovní síly. Relokační programy počítaly s tím, že se Maročané z velké části po nějaké době vrátí domů.
Omar si však Nizozemsko zamiloval. „Chtěl jsem zůstat. Měli jsme tady ekonomickou i politickou svobodu,“ popisuje. Omar nebyl ani zdaleka jediným Maročanem, který odmítl návrat do vlasti. Nizozemská vláda v roce 1974 povolila pracovníkům, aby si do země přivezli i své rodiny. Marocká komunita v Nizozemsku začala vzkvétat.
| Národnost | Počet a podíl na celkové populaci (17 milionů) |
|---|---|
| Turci (včetně Kurdů) | 397 471 (2,34%) |
| Maročané (včetně Berberů) | 385 761 (2,27%) |
| Indové | 366 849 (2,16%) |
| Němci | 360 116 (2,12%) |
| Surinamci | 349 022 (2,06%) |
| národy Karibiku | 150 981 (0,89%) |
| Poláci | 149 831 (0,88%) |
| Belgičané | 116 389 (0,69%) |
| Britové | 84 466 (0,50%) |
| národy bývalé Jugoslávie | 84 243 (0,50%) |
Omar podle svých slov cítil odpovědnost ke své nové vlasti. Nyní s nástupem nenávisti ve společnosti o motivaci přichází. „To, co říká Wilders, lidem ubližuje. Ve skutečnosti je pro etnické čistky. Nejde mu jen o Maročany, ale o všechny, kteří nejsou původem z Nizozemska,“ myslí si.
Kritika z opozice
Velký zlom ve společenské náladě nastal v roce 2002, kdy aktivista zavraždil poslance Pima Fortuyna na protest proti vykořisťování muslimů nizozemskou společností. O dva roky později zemřel rukou marockého přistěhovalce režisér Theo van Gogh, který si muslimskou menšinu znepřátelil filmem kritizujícím islám. O patnáct měsíců po vraždě Wilders založil Stranu pro svobodu (PVV).
Soud uznal Wilderse vinným z diskriminace, ale nepotrestal ho |
V předvolebních průzkumech se jeho partaj často pohybuje na hraně vítězství. Povolební vyjednávání však Wilders absolvuje mimo zájem hlavních stran. Postupem let se zabydlel v opozici, kde má ideální prostředí k ovlivňování veřejného mínění. Politolog Floris Vermeulen z Amsterdamské univerzity k tomu pro Politico uvádí: „Pro mě jsou protipřistěhovalecké nálady poněkud překvapující, pokud si vezmeme v potaz nizozemskou historii. Vždy jsme se považovali za tolerantní a progresivní národ. To už je nyní minulostí.“
Policistka Souad Boumedienová mu dává za pravdu. Je dcerou Maročana, který v sedmdesátých letech přišel do Nizozemska. Boumedienová se zde narodila a vyrostla v malé vesničce na východě země. Obavy Nizozemců částečně chápe. „Náš sociální systém je pod tlakem. Lidé jsou vyděšení, chápu to. Cizinci ale nejsou tím problémem,“ vysvětluje.
Ona sama Nizozemsko miluje, od teroristických útoků ve Francii v roce 2015 však pozoruje velké změny. „Vždycky jsem byla přistěhovalkyně. Po těch útocích už jsem ale pro lidi přestala být Maročanka a stala se ze mne (v očích společnosti) muslimka,“ popisuje.
