Pro necelou čtvrtinu světové populace je to denní chleba. Pětkrát denně zopakují stejnou sadu pohybů doprovázejících modlitbu, která je jedním z pěti základních pilířů islámu. Rituál provádí vždy stejným způsobem - nejprve je na řadě pasáž vestoje, kdy se odříkávají pasáže z koránu, než se přejde na zem do pozice vkleče a následují další pasáže na připraveném koberečku čelem k saúdskoarabské Mekce.
Nová studie profesora Mohammada Khasawneha ukazuje, že pokud muslimové provádí celou sadu pohybů doprovázejících modlitbu pravidelně a správně, může jim pomoci od bolesti zad. Modlitba pomáhá nejen eliminovat stres a úzkost, ale podle nových dat zároveň efektivně léčí poruchy pohybového systému. „Jeden způsob, jak o pohybech uvažovat, je, že jsou podobné józe nebo cvičení pro léčbu bolesti ve spodní části zad,“ cituje autora studie web The Independent.
Mohammed Khasawneh se v ergonomice lidského pohybu vyzná. Jejímu studiu se věnuje již dlouhou dobu. Vědec původem z Jordánska nyní působí na americké univerzitě v Binghamptonu, kde přednáší vědu a průmyslové inženýrství. Jeho poslední výzkum byl publikovaný v odborném časopisu International Journal of Industrial and Systems Engineering.
Pro výzkum využil expert se svým týmem počítačovou simulaci, která jim pomohla otestovat limity lidského těla. Vědci v ní analyzovali pohyby modelů zdravých mužů a žen původem z Indie, Asie či Ameriky. Speciálně se pak zaměřovali na vliv pohybů na léčbu bolesti zad v oblasti beder.
„Tělesné zdraví je ovlivňováno socio-ekonomickými faktory, životním stylem i náboženskými faktory,“ řekl Khasaweh a dodal, že už dříve publikované studie naznačovaly, že mezi modlitbami a udržováním zdravého životního stylu existuje souvislost.
Více klečte
Ve zprávě na stránkách univerzity píší vědci, že je však třeba při modlitbě dodržet správné úhly u jednotlivých pozic. Ty se však liší člověk od člověka v závislosti na tělesných proporcích.
Těm, kteří trpí bolestí zad a není pro ně možné dodržet veškeré polohy při modlitbě, umožňují islámské tradice, aby absolvovali modlitbu vsedě nebo vleže. Pokud mohou stát, mají se snažit dodržet správné pozice, jak jen je to možné. Vědci z Bighamptonské univerzity navrhují ještě jedno vylepšení, a to trávit co nejvíce času vkleče. „Poloha vkleče (sudžúd) zvyšuje elasticitu kloubů. Těmto jedincům se doporučuje, aby v klečící pozici strávili více času,“ popsal Khasawneh .
Ačkoliv se jeho výzkum zaměřoval na islámskou modlitbu, stejné účinky mohou mít křesťanské i židovské modlitby, které se stejně jako třeba jóga skládají z velmi podobných pohybů.
Vědci však zároveň varují, že modlitba může být i nebezpečná. Pokud modlící provádí pohyby špatně, může bolet zad naopak zvýšit. Tým vědců tak zároveň navrhl, že by bylo dobré studii rozšířit o hendikepované osoby, jedince s extrémními tělesnými proporcemi a těhotné ženy, u nichž důsledky rituálních pohybů při modlitbách zatím nejsou známé. Vědci také plánují využít při dalším výzkumu senzory na tělo, které budou ukazovat, jak je která část těla při určitých pozicích modlitby namáhaná.
Povinné modlitby předepisuje islám všem dospělým mužům i ženám s výjimkou těžce fyzicky či duševně nemocných osob. Od modliteb jsou také osvobozeny ženy během menstruace, porodu a šestinedělí. Čas k modlitbám určuje slunce. Správně by se tak muslim měl pomodlit časně ráno během svítání, po poledni, odpoledne v čase, kdy je slunce na poloviční cestě k západu, během stmívání a po setmění. Pokud se pomodlit nestihne, měl by si modlitbu později nahradit.
