Turecká rozvědka v Německu nezahálí. Potvrzuje to čtvrteční vydání listu Rheinische Post, podle nějž se pracovníci tureckých konzulátů snažili pro spolupráci získat i učitele a rodiče, kteří je měli informovat o kritice prezidenta Erdogana na německých školách. Věc už začalo prověřovat státní zastupitelství v Düsseldorfu.
Turecká rozvědka má v Německu 6000 informátorů, tvrdí odborník |
Deník s odvoláním na školské odbory v Severním Porýní-Vestfálsku uvedl, že se na konci ledna uskutečnily schůzky s rodiči a učiteli na tureckých konzulátech Düsseldorfu, Essenu, Kolíně nad Rýnem a Münsteru. Setkání se původně mělo zabývat údajnou diskriminací tureckých žákyň a žáků, téma se ale hned na jeho začátku změnilo.
Zástupci konzulátů pak podle odborů zúčastněné vyzvali, aby vytvořili komise, které by sledovaly a hlásily případnou kritiku prezidenta Erdogana na školách. Někteří účastníci setkání se proti tomu jasně postavili, píše list.
O tureckých špionážních aktivitách v Německu se v poslední době mluví stále častěji. Minulý týden německá policie zasahovala proti čtyřem tureckým muslimským duchovním v Severním Porýní-Vestfálsku a Porýní-Falci a podezírá je ze špionáže. Do Ankary údajně posílali informace o odpůrcích tureckého režimu. Ankara poté ze země odvolala celkem šest imámů.
Část duchovních ve spolkové republice podle německých médií zjišťuje informace o příznivcích duchovního Fethullaha Gülena, který podle Ankary stál za loňským za pokusem o puč, a předává je do Turecka. Turecký režim k tomu využívá organizaci Ditib, která zastřešuje kulturní a náboženské spolky německých muslimů tureckého původu a podléhá kontrole turecké vlády.
Erdogan se chystá do Porýní
Napětí v německo - tureckých vztazích vyvolává i plánovaná návštěva prezidenta Erdogana. Podle deníku Bild v březnu navštíví Štrasburk, a poté se zastaví v Severním Porýní-Vestfálsku, aby zde propagoval ústavní změny, které budou Turci v dubnu schvalovat v referendu. Hlasování se mohou účastnit i turečtí občané žijící v zahraničí.
Kritici chystaným ústavním změnám vytýkají, že jsou krokem od vyvážené demokracie, protože do rukou prezidenta soustředí přílišnou moc. Mohou podle nich také vést k omezení základních lidských práv. Podobně to vidí i zemský ministr vnitra Ralf Jäger, který berlínskou vládu vyzval, aby vystoupení v Severním Porýní-Vestfálsku zabránila.
„Svoboda vyjadřování zde nesmí být zneužívána, aby se dělala reklama změně ústavy v Turecku, která omezí základní lidská práva a znovu zavede trest smrti,“ řekl Jäger listu Kölner Stadt-Anzeiger.
Představitelé Ankary v Německu, kde žije několik milionů lidí s tureckými kořeny, opakovaně pronášejí projevy týkající se vnitrostátní politiky, což vadí řadě německých politiků. Kritizují také způsob, jakým se turečtí politici dovolávají svobody slova v Německu, když ji sami ve své zemi pošlapávají.
Minulý víkend mezi německými Turky za ústavní změny a zavedení prezidentského systému agitoval turecký premiér Binali Yildirim. Na soukromou akci v Oberhausenu, kde promluvil k tisícům lidí, nebyli novináři vpuštěni, píše web politico.eu.
Vztahy Německa a Turecka jsou od loňského roku značně napjaté. Aktuálně je komplikuje i případ dopisovatele německého listu Die Welt Denize Yücela, kterého zadržuje turecká policie. Německá média její postup považují za zlovůli, která má umlčet novináře, jenž se nebál psát kriticky o Erdoganově režimu.
