„Kilogram stojí korunu padesát. Přitom výhřevnost je jako u běžných briket ze dřeva, které stojí minimálně trojnásobek,“ popisoval Michal. Jedinou zvláštností, na kterou si musel zvyknout, byla typická vůně po máku. „Kamarádi si ze mne dělali legraci, ptali se, zda děti lépe spí,“ prozradil.
Brikety vyrábí zemědělec Zdeněk Čert na Nymbursku. „My jsme pěstitelé máku a z výroby, která je pro farmaceutický průmysl, máme hodně biologického odpadu. Takže jsme přemýšleli, jak ho nejlépe využít a brikety vyrábíme už od roku 2013,“ říká zemědělec.
Podle něj je takovéto využití naprosto běžné. „Znám třeba provozy, kde mají ještě živočišnou výrobu a tam mají kotle, ve kterých to spálí. Já nejsem žádný velkoproducent, z jedné úrody vyrobím tak 60 tun,“ říká Čert.
Dřevní brikety jsou u nás nejběžnější a jejich produkce stále roste, od roku 2003 do roku 2013 více než třikrát. Je to dáno i zvýšeným prodejem krbových kamen, pro které dřevěné brikety znamenají vítanou alternativu bez nepořádku, řezání a štípání dřeva.
Zatímco dřevěné brikety mají výhřevnost kolem 16 GJ/t, u rostlinných briket se liší podle použitého materiálu od 12 do 19 GJ/t, v průměru je to kolem 15 GJ/t. Čtenář Michal tvrdí, že ve srovnání s dřevěnými briketami nepociťuje u těch makových ve výhřevnosti změnu, topí stejně, jako byl zvyklý u briket ze dřeva.
Podle některých informací je však výroba a spotřeba rostlinných briket v domácnostech statisticky bezvýznamná, rostlinné brikety vyrábějí spíše menší lokální výrobci. Jako hit se někomu mohou jevit brikety ze slunečnic, často dovážené z Ukrajiny, tady se cena rovná ceně dřevěných briket, tedy mezi pěti a šesti korunami.
Jak topíte v krbových kamnech vy? Podělte se s ostatními v diskusi.
