Vladimír Bayer Za svoje trable se mstil na malé neteři
Vladimír Bayer byl už od dětství outsider. Navštěvoval zvláštní školu, výuční list ani nezískal a živila ho matka. Na cestu kriminálníka nastoupil již v mládí, kdy si s partou kamarádů přilepšoval krádežemi.
V roce 1992, když mu bylo sedmnáct let, ale překročil hranici mezi zlodějíčkem a vrahem. S dalšími dvěma mladíky během loupeže umlátil 67letého penzistu. Jako mladistvý tehdy Bayer odešel od soudu se sedmiletým trestem. Podle znaleckého posudku nebyl deviant ani nepříčetný člověk a jeho resocializace byla prý možná.
Seriál iDNES.czPokud právní stát funguje, jak má, je tato posloupnost zcela samozřejmá: po zločinu následuje trest. Seriál iDNES.cz o vězeňství, bezpečnosti a kriminalitě, který využil právě název slavného románu F. M. Dostojevského, mapuje názory veřejnosti na tyto oblasti. Vypráví také příběhy kriminálníků, přibližuje život za mřížemi, zároveň však tlumočí i zkušenosti a pocity „druhé strany“ - obětí trestných činů. |
I proto mladík dostal po třech letech druhou šanci a opustil věznici na podmínku. Nicméně jeho život se po propuštění ubíral podobným směrem jako dřív. Stále neměl práci a spoléhal na podporu státu a matky. Našel si sice přítelkyni, jejich soužití však nebylo zrovna idylické. Sám později přiznal, že ženu občas bil a vyhrožoval jí. Když ho družka na podzim 2000 opustila, mladý muž, který se v té době léčil s rakovinou, to neunesl.
Následující rok v lednu zřejmě dospěl k závěru, že se musí pomstít celému světu. Zaplatila za to však jeho sedmiletá neteř. Na malou Moniku si Bayer počkal před školou a odvedl ji do svého příbytku na Bruntálsku. Holčičku poté donutil napsat dopis, z něhož vyplývá, že ji drží a zabije neznámý muž, pokud se k Bayerovi nevrátí jeho bývalá přítelkyně. Policie Bayerův byt ještě týž den prohledala, dívku ale nenašla.
V tu dobu už byla Monika nejspíš mrtvá. Bayer jí totiž po napsání dopisu vložil do úst kapesník, zalepil jí pusu a omotal krk škrtidlem. Dívka umírala v utrpení dlouhé minuty. Vrah poté její tělo schoval do vyřazené lednice v kůlně.
Policii se druhý den přiznal, po obvinění však přiznání odvolal a trval na své nevině. Během procesu Bayer napsal několik dopisů, které ho měly od trestu uchránit a jež podepisoval smyšlenými pseudonymy. Vraždu v textech například svedl na svého bratra, jménem své matky také žádal o prezidentskou milost. Důkazy proti němu ale byly nepopiratelné.
„Zrůdo vrahounská!“ křičela během líčení na Bayera jeho matka. V procesu se nepodařilo vyjasnit, proč její syn děvčátko zabil dřív, než by příbuzní vůbec mohli splnit jeho požadavky. „Vraždit mohl ve snaze ublížit příbuzným, protože se nesmířil s rozchodem se svou družkou. Vyloučen není ani sexuální motiv,“ uvedl soudce. Znalci se shodli, že šance na Bayerovu převýchovu je nulová.