Časopis Liver International stáhl studii čínských vědců, protože redakci údajně nedokázali doložit, že nevznikla neeticky. Práce popisuje zkušenosti s transplantací 563 ledvin v nemocnici v Chang-čou v letech 2010 až 2014 a zabývá se v podstatě tím, jak stav transplantovaného orgánu ovlivňuje či neovlivňuje úspěch zákroku.
Není nijak přelomová, že přesto připoutala pozornost několika specialistů na lékařskou etiku. Vznikla totiž v době, kdy v Číně bylo legální používat orgány nedobrovolných „dárců“. Skupina zhruba 30 odborníků tak časopisu napsala, že zveřejnění studie považuje za možný prohřešek proti etickým pravidlům medicíny. Redakce se pak spojila s autory, kteří ji sice ujistili, že „orgány popravených vězňů použity nebyly“.
Údajně však nereagovali na výzvu, aby poskytli další doklady o původu použitých orgánů. A tak v příštím čísle časopisu vyjde poněkud paradoxně práce rovnou s oznámením o jejím stažení a přetiskem komunikace mezi autory a redakcí. Ti pak údajně dostanou „doživotní embargo“ na publikaci dalších článků v časopise (což zas tak hrozný trest není, mohou snadno publikovat jinde).
Jak to vlastně je, samozřejmě nemůžeme vědět jistě. Zdá se ovšem velmi pravděpodobné, že problém s transplantacemi je v Číně celkem rozšířený. Čína v roce 2005 přiznala, že se tak dělo, ale od praxe už se mělo upustit. Od roku 2015 mají být dárci pouze dobrovolní.
Ovšem nezdá se, že by to tak opravdu mohlo být. Dobrovolných dárců bylo za rok 2015 jen cca 2 800, kteří poskytli cca 7 800 orgánů, tvrdí na základě čínských údajů aktivisty sestavená a známá zpráva o nedobrovolných transplantacích v Číně nazvaná expresivně „Krvavá žeň“. Zpráva, která je dostupná odsud, na základě jednoduché analýzy čínského zdravotnictví (v podstatě součtu zveřejněných transplantací z velkých nemocnic) říká, že v zemi se dělalo 60 až 100 tisíc transplantací ročně, byť oficiálně se uvádělo cca 10 tisíc.
